Také okleštěná Česká republika má totiž svoje hříchy, personál psychiatrických zařízení se většinou k pacientům a pacientkám chová lhostejně až arogantně, navíc církve shrábly restituce, a proto miliardy nepomáhají těmto nemocným lidem, ale slouží úplně jiným účelům.

Vždycky jsem věřil ve všeobecnou křesťanskou lásku, teď už to pravé křesťanství funguje ve formě " jen pár" nadšených a nezkažených jednotlivců a skupin obyvatelstva, což je vnímáno dle víry jako ještě hodně, ale z pohledu většinové společnosti a těch zavřených nevinných pacientů je to smutné.

Též sociální služby vůči nemocným lidem naprosto selhávají v našem státě, psychiatrické léčebny a kliniky se totiž podobají koncentračním táborům s krutým a nepřátelským režimem.

Systém psychiatrického zdravotnictví Evropské unie a našeho státu je neetický, neboť pohrdá skutečnými lidskými právy. Na uvedenou problematiku by se ty křesťanské církve měly zaměřit, stejně tak mezinárodní organizace, aby nevládly fašistické režimy ve zdravotnických zařízeních České republiky a Evropské unie.

Důstojnost lidství především, kvalitní a super-zdravotnictví k tomu, stejně tak solidární stát a hlavně přátelská občanská společnost. Rovněž známý patent lásky partnerské a manželské může situaci nemocných výrazně zlepšit, nemocní lidé musí mít jistoty a splněné naděje na harmonický život.