Státní zastupitelství je relativně mladou institucí. Zatímco soudnictví trvá tisíciletí, oddělení státního zastupitelství v rámci justice je staré zhruba 200 let. Teprve po francouzské revoluci se zastupování státu ve věci žaloby proti pachatelům trestných činů vyčleňuje do specializované instituce. Zatímco v případě soudů se ustálila představa, že soudy jsou vázány pouze zákonem a nejsou a nemají být politicky ovlivnitelné, v případě státních zástupců tomu tak není. Termín státní zástupce je třeba číst doslova: skutečně zastupuje stát. V některých zemích, například v Kanadě, je nejvyšším státním zástupcem ministr spravedlnosti. Z toho je patrné, jak úzce je tam propojena politická a justiční složka.

Proč se ani v zavedených demokraciích nepodařilo dát státním zastupitelstvím stejnou nezávislost jako soudům, může sloužit případ prodeje britských stíhaček firmou BAE do Saúdské Arábie. Saúdové důrazně varovali Británii před pokračováním ve vyšetřování korupce spojené s tímto prodejem. Na to reagoval britský ministerský předseda Blair požadavkem na nejvyššího státního zástupce, aby vyšetřování zastavil. Nejvyšší státní zástupce protestoval, že zastavení vyšetřování korupce může mít negativní dopady na chování firem. Nakonec však ministerskému předsedovi vyhověl. Nad vyšetřováním korupce se zavřela voda. Kdyby státní zástupci byli stejně nezávislí jako soudci, takový postup by nebyl možný.

Myslím, že britský příklad jasně ilustruje, o co se hraje v současnosti v České republice. Ministr Pospíšil byl odhodlán posílit nezávislost státního zastupitelství. Konec konců státní zastupitelství se vydělilo z jisté činnosti soudů, a je proto obtížné hledat důvody, proč určitá agenda by měla být nezávislá, a jiná ne. Je přece patrné, že státním zájmem bývají výhradně věci, které obtížně snášejí denní světlo. Možná by vyšetřování korupce firmy BAE v případě Saúdské Arábie vedlo ke zdravějším poměrům v britském průmyslu.

U nás je odpovědnost za provozování státního zastupitelství dělená. Nejvyššího státního zástupce navrhuje ministr spravedlnosti a jmenuje vláda. U odvolání je to kupodivu stejné. V jiných zemích bývá nejvyšší státní zástupce alespoň částečně chráněn zákonem o státní službě, i když se na něj pohlíží jako na politického úředníka, který není chráněn stejně jako standardní státní úředníci.

Co se týče nejvyšších pater ve státním zastupitelství, navrhuje jejich obsazení nejvyšší státní zástupce a jmenuje ministr spravedlnosti. Tím je ovšem naprosto jednoznačně dána politizace státního zastupitelství. Pokud ministr Pospíšil chtěl zajistit větší autonomii státního zastupitelství, pracoval na jeho depolitizaci.

Působilo až trapně, když prezident republiky kladl na srdce novému ministru spravedlnosti, aby se postaral o odpolitizování státního zastupitelství, ačkoliv přesně kvůli tomu přišel o funkci jeho předchůdce Pospíšil. Otázka je, čeho potřebujeme dosáhnout. V České republice premiér nepotřebuje chránit Saúdskou Arábii. U nás se tak zvaný státní zájem týká ochrany politiků a s nimi propojených hospodářských kruhů před následky korupčních kauz nejen devadesátých let.

Názorně to dokládá Ondřej Kundra z Respektu v článku Zničte dokument číslo 1439. „Tajná listina skrývá návod šéfů pražského městského státního zastupitelství žalobkyni Šárce Pokorné, aby se nesnažila vyšetřit, co se skrývá za podezřením z korupce, které na přelomu roku 2011 smetlo z ministerského křesla Pavla Drobila, současného místopředsedu ODS a blízkého politického spojence premiéra Petra Nečase. Dokument č. 1439, který má Respekt k dispozici, zároveň žalobkyni upozorňuje, že vzepřít se tomuto „doporučení“ není možné.“ Doporučení jí dala její nadřízená Jana Hergetová, které případ odebralo Nejvyšší státní zastupitelství, protože se neřídila jeho doporučením. Článek stojí za přečtení. Pochopíme, proč snaha zastupujícího vrchního zástupce Mečla dohlédnout na Městské státní zastupitelství v Praze připadala mnohým jako šlápnutí bosou nohou do klubka hadů. Proto se politická špička nechce za žádnou cenu vzdát systému pokynů a „doporučení“, který umožňuje zavést vyšetřování na slepou kolej.

Vyšetřování by se totiž mohlo vážně dotknout mnoha mocných v tomto státě, což vidíme na koncertu prezidenta s premiérem při odvolání ministra Pospíšila. Veřejnost by měla dát u uren nedvojznačně najevo, že si přeje nezávislé státní zastupitelství. Jinak vláda odvolá či znechutí Pavla Zemana a vrátíme se do dob, kdy se korupce zasahující do politických špiček a nejsilnějších hospodářských skupin vůbec nedala vyšetřovat. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty

Publikováno se souhlasem vydavatele