Vztah mezi rodinou Zuma a indickou rodinou Qupta tvoří jádro zmíněného skandálu. Díky privilegovaným stykům členů rodiny Qupta s Duduzanem Zumou, což je jeden ze synů šéfa státu, si tři bratři Quptove vydělali v přepočtu více než 400 milionů euro při obchodování s jihoafrickým státem. Také intervenovali např. při výběru ministrů. Favorizovanému kandidátovi Mcebisi Jonasovi předali obálku s 40 tisíci euro, aby přijal místo ministra financí. Tato rodina podnikatelů šla tak daleko, že přijala šéfa státu a jeho blízké spolupracovníky ve své soukromé rezidenci Sayonworld v honosné čtvrti Johannesburgu. Jihoafrická justice má měsíc na to, aby udělala analýzu celé kauzy, a to vzhledem ke střetu zájmů a podezření o korupci.

„Nejvíce ohromující je rozsáhlost této korupce. Když se např. podíváte na Národní elektrickou společnost Eskom a co všechno členové rodiny a jejich spolupracovníci mohli s tím udělat a co mohli využít, dojde Vám, že bohatství země bylo ukradeno několika jednotlivci za účelem zisku“, říká leader Demokratické Aliance (DA), Maimane, jehož opoziční strana je po ANC druhá nejsilnější v zemi. Návrh na nedůvěru k prezidentu Jacobu Zumovi bude podán v listopadu příštího roku. Jeho prezidentura začala v roce 2009 a mnohokrát byla zpochybňována, ale prezident Zuma je zvyklý na tyto procedury. Od března 2015 přežil již dvě vyjádření nedůvěry.

S 249 poslanci z ANC oproti 89 z DA a 25 poslanců ze strany EFF (Bojovníci pro ekonomickou svobodu Juliuse Malema), vedoucí vládní strana má pohodlnou většinu v Národním shromáždění. Tentokrát ale opozice doufá a počítá se změnou postoje ANC (Národní africký kongres) s tím. že ANC by mohl nechat prezidenta padnout. Sváry vládnoucí strany nebyly nikdy tak zřejmé jako nyní. „Zuma musí podat demisi“ potvrdila Cheryl Carolus, velmi uznávaná vojenská aktivistka, respektovaná v boji apartheidu. „Už není schopen vládnout zemi ani straně“. I jindy velmi zdrženlivá Nadace N. Mandely podpořila minulý týden návrh na demisi prezidenta přicházející od občanů. Jacob Zuma dělá stále hluchého. Kdyby chtěl podat demisi, udělal by to už dávno. V kuloárech moci se mluví o tom, že jedině Národní výkonný poradní výbor je institucí, která může svého prezidenta odvolat. Takto byl v roce 2008 odvolán tehdejší prezident Thabo Mbeki. Je zapotřebí, aby alespoň 5 z 11 provincií země chtělo svolat zvláštní kongres. Do dneška ale nikdo nepřevzal iniciativu.

„Jsme bráni za rukojmí naším prezidentem“, konstatoval jeho oponent Bantu Holomisa. Ten také doufá, že krize důvěry dovrší opravdovou debatu o volebním systému státu. V jižní Africe se stane prezidentem země de facto člověk z nejsilnější strany. „Budeme mít tento problém dokud Jihoafričané nezvolí přímo svého šéfa státu, a to ve volbách osobností a ne hlasy odevzdanými pro stranu“, říká Holomisa.

(podle Le Figara, ZP)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.