V rozhovoru pro Blesk.cz Paroubek prozradil, že se sám za několik dní do Číny chystá. Stejně jako diskutující na konferenci, i on se pozastavil nad čínským ekonomickým rozmachem.

Blesk.cz: Platíte za podporovatele vztahů s Čínou. Proč je to z vašeho pohledu důležité?

Paroubek: Aby bylo zřejmé, tak já především si myslím, že to základní ukotvení ČR v EU je správné. A že dává možnost tomu, aby byla ČR atraktivním partnerem i pro takové ekonomické obry jako je Čína. Já když jsem byl premiérem, tak jsem se snažil ty vztahy dostat na nějakou úroveň. Myslím, že se to povedlo za těch 16 měsíců. Bohužel pak přišla Topolánkova vláda, Nečasova vláda, která Čínu školila z hlediska lidských práv a dalších věcí a o ekonomickou spolupráci neměli zájem. Řekl bych, že prezident Zeman a Sobotkova vláda ty věci uvedly tam, kam mají přijít. Domnívám se, že to je velmi správná cesta.

A teď je potřeba se vzájemně poznávat. Za pár dní jedu do Číny, budu tam mít úvodní slovo na jedné konferenci věnované právě Hedvábné stezce. A už se na to docela těším, protože tam bude zřejmě mezinárodní obsazení, několik set lidí.

Co říkáte na projekt, který byl v Praze prezentován. Tedy obnovení Hedvábné stezky?

Já myslím, že v tuhle chvíli je to záměr, je to především snaha Číny pomoci rozvoji především asijských států, ale také třeba návazně na to afrických států a Jižní Ameriky, tedy toho rozvojového světa, který potřebuje pomoci. Číňané jsou ochotni investovat v těch zemích - včetně své vlastní, v těch oblastech severozápadní Číny, které zrovna nejsou nejvyspělejší ve srovnání s východem Číny - zhruba bilion dolarů v krátkém časovém horizontu. Samozřejmě k tomu by měly přijít další investice dalších zemí, které se přihlásily do asijské investiční a infrastrukturní banky.

To je ohromný impuls rozvoji světového hospodářství do budoucna a také řešení řady nastřádaných politických problémů, včetně třeba Afghánistánu a včetně místních animozit mezi státy v Asii a podobně. Je dobře, že Čína chce vystupovat jako globální hráč, protože perspektivně se jedná ne o druhou, ale o první největší ekonomickou velmoc.

Co z případné nové Hedvábné stezky bude mít Česko? Naráželo se zde na problém, že do Evropy míří vlaky plné čínského zboží, zatímco zpět se vrací prázdné.

Je potřeba s Číňany jednat a to politické jednání, které obnovila po letech pravicových vlád Sobotkova vláda a prezident Zeman, vytváří prostor k tomu, aby se snižoval ten obchodní deficit s Čínou, aby Číňané od nás odebírali i naše zboží. Nebo obecně evropské zboží, nejde jen o české.

Vyhledávat věci, o které Číňané mají zájem a ty tam začít vyvážet. Bylo zmíněno několik záležitostí. V Číně je velký problém životního prostředí, takže je tady velká příležitost pro středně velké české firmy, které vyrábí třeba čistírny odpadních vod od těch menších až po čistírny pro obce, průmyslové závody. Čína - a to je tady málo známé - je nejen velkým výrobcem elektrické energie z uhlí, ale ona je také zřejmě dneska největším výrobcem energie ze slunce, solární energie.

Zmíněna byla i další odvětví...

Čína udělala ohromný pokrok a myslím, že je velká příležitost pro české firmy i třeba v oblasti lesnictví, kde máme vynikající odborníky, kde Číňané potřebují řešit problém eroze půdy, zalesňování. Samozřejmě nanotechnologie, kde jsme poměrně dost dopředu a kde bychom potřebovali zafinancovat část výzkumu. Číňané mají peníze a také zdravý zájem ty nanotechnologie využít.

Je tady celá řada možností, které se rýsují v leteckém průmyslu - lehká letadla, ultralehká letadla, sportovní letadla, kde tady je celá řada výrobců, která by mohla, pokud by je Číňané pustili na svůj trh, snižovat ten obchodní deficit.

Ale tam to závisí na certifikaci, kde je vlastně nemožné se přes ten čínský úřad dostat. A to je věc politických jednání a kalibru lidí jako je prezident, předseda vlády, jakkoli se to může zdát obskurní. Ale ve svých důsledcích by to znamenalo pro české firmy každoročně tržby v řádech stovek milionů korun třeba jen v té oblasti letectví, možná dokonce miliard.

Často je přitom vzpomínána i návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Jak vy jste vnímal protesty proti této návštěvě a jak vůbec vnímáte kritiky, kteří vystupují proti sbližování s Čínou?

Víte, já nepochopím tu zpozdilost. Když jsem byl předsedou vlády, připomínám, že v prosinci 2005 tady byl na mé pozvání předseda čínské vlády, muž v té hierarchii Číny číslo dvě, takže to nebyl žádný velký rozdíl. A žádné demonstrace kromě čínských příslušníků sekty Fa-lun-kung tady nebyly. Číňané si dovezli protidemonstranty, tak se to nějak vyrušilo a nikoho nenapadlo z Čechů jít na ulici ani z politiků, aby se na tom snažili parazitovat.

Samozřejmě je to politické parazitování na těchto vztazích. Úplně zbytečné. Myslím, že všichni ti politici, kteří byli tady někde - my jsme teď na Malostranském náměstí, tak tady se šinuli směrem k Hradu - tak by se měli jet podívat, třeba když je čínský prezident na státní návštěvě Velké Británie. Rozvinou se červené koberce, královna ho vozí ve svém pozlaceném kočáru, on bydlí v Buckinghamském paláci, na závěr své návštěvy podepíše dohody v objemu 40 miliard liber, což je astronomická částka, skoro se blížící výdajům českého státního rozpočtu ročního a nikdo tam nedemonstruje, možná nějací jednotlivci, o kterých nevím. A všichni, ať už konzervativci nebo labouristé, tedy jak ti, co jsou ve vládě, tak ti, co jsou v opozici, si říkají, že je to prima a že udělají velký byznys.

Nijak se vzájemně neškolí z lidských práv a je to všechno v rámci nějaké normy. U nás prostě někteří lidé neumí nic jiného než politicky parazitovat a vlastně ve svých důsledcích škodit té zemi.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele