Muammar Kadáfí předvídal ještě něco, bez něj se „tisíce lidí vrhnou do Evropy". Po přestávce v roce 2011 způsobené boji, migrantů, hlavně ze Subsaharské Afriky, hodně přibylo. Více než 3000 z nich je již tento rok mrtvých. Podle poslední zprávy OIM Libye má na svém území 264 000 tajných nebo ilegálních uprchlíků. Nebezpečí a nestabilita je mohou posunout jen k horšímu. Muammar Kadáfí to věděl. Sám se několikrát pokusil odvrátit tuto migrační hrozbu směrem k Evropě a otevřít dveře své země zejména Itálii. Také si musel být vědom, že jeho krajané, zvyklí na státní korupci, na rentu vyplácenou státem, jsou bez jakékoliv politické zkušenosti, těžko zvládnou vytvořit solidní vládu. A to má Libye v současné době tři vládní centra…Ovšem prakticky s žádnou pravomocí nad zemí. Libyjská politická scéna se stala románem na pokračování.

V Tripolisu se zvýšilo nebezpečí, každodenní vypínání elektrického proudu. V zemi, která byla bohatá díky ropě se prohlubuje ekonomická krize. Vláda Beida, který utekla z Tripolisu, když vládu přezvala Národní vláda, je podporována islamistickými brigádami Fajr Libya. Tato zvlášť nestabilní pozice otevřela cestu k moci Khalifovi Ghwellemu a jeho partyzánům. 14. října si přivlastnili sídlo bývalého Parlamentu v Tripolisu, který se přejmenoval na Poradní orgán státu podle dohod z Skhiratu. Ghwell nikdy nezastíral, že je výhodnější diskutovat uvnitř Libye bez intervence že zahraničí. Faez Serraj je ve svěřených kancelářích šéfa vlády, je přítomen fyzicky, ale přitom ne jako premiér. Ale co může dělat? Jsou to ozbrojenci, kteří určují dění. Jsou to ozbrojené skupiny, jejichž chování je nevyzpytatelné, zda jsou zrovna přátelské anebo dělají veletoče. To závisí na tom, jaké dostaly právě přísliby od těch, kteří mají moc v rukou. Obyvatelé Libye přiznávají svou deziluzi: „Zbavili jsme se diktátora, aby byl nahrazen tisícovkami tyranů“.

(podle  Le Figaro, ZP)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.