Zatímco v České republice se před týdnem také z oken mnoha radnic českých měst vyvěšovaly „vlajky pro Tibet“ a zatímco cesty českých politiků do Číny a čínských politiků do České republiky jsou v posledních letech provázeny hlasitým pískotem části českého publika (vedeného stranami tradiční české pravice, TOP 09 a ODS), představitelé ostatních zemí se snaží využívat potenciálu, který obrovský čínský trh nabízí.

Naposledy navštívil Čínu saúdský král Salmán, který při měsíční cestě po Asii, v rámci které chce propagovat investiční příležitosti v Číně (a to včetně prodeje podílu saúdské státní ropné společnosti Aramco).

„Čína a islámské země se dlouhou dobu vzájemně respektují a spolupracují způsobem výhodným pro obě strany. Vytvořily model mírového soužití rozdílných kultur,“ uvedl při setkání s králem čínský prezident Si Ťin-pching.

Také Saúdská Arábie, zřejmě největší muslimský přítel Američanů, si je tedy vědoma ekonomického významu Číny a potenciálu obchodu s Čínou. Stejně tak jako si této důležitosti jsou vědomy například nejvýznamnější státy Evropské unie, Německo, Francie a Velká Británie.

V loňském roce Čína dokonce překonala i USA a Francii a stala se největším obchodním partnerem Německa, když německý obchodní obrat s Čínou dosáhl hodnoty 170 miliard eur.

A bylo by dobré připomenout také to, že když čínský prezident v roce 2015 navštívil Velkou Británii, přichystal pro něj královský dvůr velmi okázalé přijetí. Čínský prezident byl tehdy ubytován přímo v Buckinghamském paláci a například se také společně s královnou projížděl centrem Londýna ve velmi vzácném zlatém královském kočáře. Během této návštěvy uzavřely Velká Británie a Čína dohody za miliardy liber.

Drtivá většina světa zkrátka Čínu bere jako strategického obchodního partnera, s nímž je v nejlepším zájmu země udržovat výborné obchodní vztahy. Velká část české politické elity však žije v jakémsi zvláštním světě, kde je důležitější plané moralizování než realita běžného světa.

Čínské delegace v Praze tak vítají ponejvíce tibetské vlajky a zpochybňování politiky jedné Číny ve jménu V. Havla, který ale politiku jedné Číny nikdy nezpochybňoval. V době vlády pravice tu čínské delegace nevítal nikdo nijak, protože je sem ani nikdo nezval…

Není se proč divit, že si Čína v EU vybrala jiné země, se kterými masivně rozvíjí vzájemný obchod, a kde investuje. Český obchod s Čínou dosáhl roku 2015 obratu 18,7 miliard eur (510 miliard korun), ovšem s velmi zápornou bilancí 419,146 miliard korun – tzn. z Číny se do České republiky v drtivé většině dováží, a do Číny se z ČR nevyváží téměř nic…

Možná by ti různí „tibetofilové“ zejména z TOP 09 a ODS, kterým velí bývalý ministr zahraničí Schwarzenberg, jehož "brilantní" zahraniční politika svého času pomohla Českou republiku zavést v podstatě do mezinárodní izolace, měli přemýšlet spíš o tom, jak pomoci českým vývozcům začít vyvážet zboží do Číny, a dostat se tak na jeden z největších světových trhů. Příklady si mohou vzít například z Německa, Francie, Velké Británie, Nizozemska, Spojených států nebo třeba ze Saúdské Arábie…

Doufejme, že se protičínští moralisté uklidní a květnovou návštěvu českého prezidenta v Číně nebudou v českých médiích doprovázet stejné zuřivé blázniviny, jaké jeho cesty (a čínské návštěvy v Praze) doprovázejí posledních několik let, kdy se prezident Zeman snaží české obchodní vztahy s Čínou pozdvihnout…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.