O co komu v tomto sporu jde? Izrael oficielně obvinil Irán z porušování dohody o omezení íránského výzkumu jádra (vývoje atomových zbraní), kterou Teherán podepsal s USA, Velkou Británií, Ruskem, Francií, Čínou, Německem a Evropskou unií v roce 2015. Irán veškerá obvinění popírá a tvrdí, že údajné důkazy jsou falsa, vytvořená samotným Mossadem s cílem znevěrohodnit a očernit Irán v očích mezinárodního společenství. Netanjahu dále potvrdil, že Irán disponuje i moderními raketami, které jsou schopné zasáhnout Tel Aviv, Rijád či Moskvu. Jinými slovy, disponuje i potřebnými nosiči atomových bomb.

Izraelský premiér svým vystoupením chtěl zřejmě zabít dvě mouchy jednou ranou:

1/ ukázat, že Írán ohrožuje svět, což dodává morální oprávnění budoucím izraelským vojenským útokům proti němu a jeho spojencům,

2/ poskytnout Donaldu Trumpovi další argument pro vypovězení „nukleární“ smlouvy s Íránem. Netanjahu se snaží šéfa Bílého domu přesvědčit, aby dohodu vypověděl, protože podle něj neplní svůj účel - zabránit Íránu obstarat si v budoucnu jadernou zbraň.

Jaký spor je skutečně skryt pod povrchem výše uvedeného prohlášení? Izraeli prvoplánově nejde ani tak o jaderný program Íránu, ale o jeho expanzionistické plány podél izraelských hranic. Víme, že v Sýrii jsou oblasti, které kontrolují různé šíitské oddíly domobrany, jež se nepodřizují Damašku, ale pouze Íránu. Dokonce v Asadově gardě - fakticky v jeho elitních jednotkách - mají své zastoupení zahraniční proíránští bojovníci. Pro Izrael je nepřijatelné, aby Irán v těchto oblastech zakládal své vojenské základny, protože výrazně zkracují délku doletu iránských raket na jeho území a tím pádem zbývá velmi málo času na jejich detekci a zničení. Izrael by nové základny na syrském území životně ohrozily.

Oč jde ve skutečnosti Teheránu? Opět v první řadě nejde o atomové zbraně, ale prvé řadě o vybudování nových vojenských základen na území Sýrie, které by Iránu vykompenzovaly jeho hlavní nedostatek, a to že nevlastní atomové zbraně. Díky syrským základnám a ve spojení s Hizballahem, by mohl Teherán vůči USA a Izraeli začít více vystupovat z pozice síly.

Upravme si otázku z nadpisu článku na: „komu a co věřit“. Stoprocentně můžeme věřit tomu, že Irán chce mít své vojenské základny na syrském území. Stoprocentně můžeme počítat s tím, že to Izrael nikdy nedovolí. Co se týče íránské jaderné hrozby, považuji to ze strany Izraele hlavně jako argument pro Donalda Trumpa, aby „jadernou smlouvu“ s Iránem „hodil do koše“. Sám Trump říká, že JCPOA je „katastrofálně chybná“ a musí být „opravena“. Sportovní terminologií lze vystoupení Nenatjahua vůči Donaldu Trumpovi označit jako „nahrávku na smeč“.

Moje předpověď: zdá se být velmi pravděpodobné, až skoro jisté, že Donald Trump dohodu, která je oficiálně známa jako Joint Comprehensive Plan of Action (JCPOA), 12. května vypoví, což povede ke zvýšení regionálního napětí, dalšímu šíření jaderných zbraní (poptávka hlavně ze strany Saudská Arábie) a v blízké budoucnosti k novému kolu válek na Blízkém východě. Rozhodně se máme na co těšit….

Vít Klíma

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.