Vladimír Baar: Czechia není sprosté slovo, a to ani v cizích jazycích

26.04.2018 11:40 | Zprávy

Nejde o pojem Czechia, ale o adjektivum ve spojení República Tcheca v brazilské portugalštině, kde slovo Tcheca vyslovované šeka zní podobně jako regionální vulgární výraz pro dámské přirození.

Vladimír Baar: Czechia není sprosté slovo, a to ani v cizích jazycích
Foto: Alerion
Popisek: Česká vlajka.

Je smutné, když člověk, který se ve svém životopise na webu (k přečtení ZDE) hlásí k buddhismu, napíše ve svém odporu vůči geografickému jménu našeho státu (Česko) a jeho anglickému ekvivalentu (Czechia) příspěvek (jde o reakci na článek Zbyňka Hutara Zvu vás do Sakrabónie, který vyšel na PL a je k přečtení ZDE), v němž prokazatelně lže. Kartograf a geograf Beránek označující se na výše zmíněných vlastních stránkách jako „odborník na geografické názvosloví“ se v příspěvku pro PL diskvalifikuje už tím, že označí jméno Česko jako „fujtajblové“. Navíc se přizná, že zneužíval svého postavení a pokud měl příležitost, tak měnil v atlasech jméno Česko na Česká republika. To je ovšem zcela proti pravidlům kartografie a rozhodnutí Názvoslovné komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), jejímž je nyní členem! Tím ovšem prokazatelně nebyl v roce 1993, takže jeho tvrzení „vím tedy, jak se vše doopravdy přesně seběhlo“ je lživé s cílem znevážit rozhodnutí této komise a vyvolat dojem, že na komisi byl vyvíjen nějaký nátlak, kterého „se někteří členové zalekli“. Beránek dokonce píše, že Názvoslovná komise ČÚZK jméno Česko „ostře odsoudila“ a poté si dále vymýšlí, že „sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze však na toto odmítnutí reagovali svoláním celostátní konference, na níž prioritně pozvali nejhlasitější podporovatele názvu Česko”. Dotazem na tomto pracovišti jsem zjistil, že se nic takového nestalo před vydáním publikace s názvem Jména států a jejich územních částí (kde lze rovněž najít seznam tehdejších členů Názvoslovné komise ČÚZK a žádný Tomáš Beránek v něm uveden není), ale až pět let poté, dne 29. ledna 1998. Nebyla to však konference, ale setkání odborníků za účasti sdělovacích prostředků, z něhož vyšlo „Stanovisko geografů, jazykovědců, historiků a pracovníků dalších vědních oborů k otázce oficiálního jednoslovného geografického názvu pro Českou republiku“. Tomáš Beránek se usvědčuje z klamání čtenářů tím, že píše, že „na vzniklou situaci zareagovalo Ministerstvo zahraničních věcí, které vzneslo požadavek, aby Názvoslovná komise ČÚZK stanovila jednoslovné jméno republiky s tím, že v obecném zájmu je, aby znělo Česko. Toho se někteří členové komise zalekli a následně hlasovali pro Česko, které tak těsně zvítězilo.” Jenže když víme, že žádná konference v roce 1993 nebyla, tak na ni nemohlo MZV reagovat. A už vůbec nemohl přijít „následný požadavek na anglickou podobu jednoslovného názvu Česko od OSN“. Ten už byl uveden ve zmíněné publikaci, kde je navíc i odkaz, že vyšla ve spolupráci s MZV.

Na závěr svého příspěvku na PL si ovšem Tomáš Beránek svým odporem k anglické verzi Czechia krásně „naběhl na vidle“, když tvrdí, že „výraz Czechia v italské nebo portugalské konverzaci vyvolá u posluchačů jisté pejorativní asociace“. Není to totiž anglické jméno Czechia, vyslovované jako čekija, ale adjektivum ve spojení República Tcheca v brazilské portugalštině, kde slovo Tcheca vyslovované šeka zní podobně jako regionální vulgární výraz pro dámské přirození – tedy ne anglická Czechia, ani brazilská Tchéquia (šékija). A v italštině je to podobné – República ceca (čeka) evokuje podobně znějící slovo cieca (tedy slepá), případně v psané podobě slovo checca (ovšem čteno keka), které ve slangu znamená „buzík“. Nejde tedy opět o anglický název Czechia, ani o jeho italský ekvivalent Cechia (čekia). A Beránkovo tvrzení, že Czechia „v hindštině dokonce označuje zadní část lidského těla pojmenovanou tím nejexpresívnějším způsobem“, je úplným výmyslem. Konzultoval jsem to nezávisle s pěti odborníky na indické jazyky na Univerzitě Karlově a i přímo v Indii a všichni jakoukoliv podobnost odmítli.

Co dodat? Tomáš Beránek se tváří jako velký odborník na kartografii a geografii, ale jeho zřejmě chorobný odpor vůči anglickému překladu jména našeho státu ho dovedl k sepsání lživých tvrzení, kterými patrně chce oklamat čtenáře. Bylo by určitě rozumnější, kdyby užívání anglického jména Czechia nechal na lidech, pro které je angličtina rodným jazykem. Angličané se také nepletou do toho, zda jejich zemi česky nazýváme Spojeným královstvím, Velkou Británií či jen Británií. A odborníci na marketing a propagaci již mnoho let tvrdí, že je chybou propagovat naši zemi v zahraničí pod politickým jménem the Czech Republic, jelikož republik je ve světě na 150 (přednáška profesora Jiřího Mikeše k tomuto tématu je ke zhlédnutí ZDE). Naštěstí stále více firem již pochopilo, že pro propagaci je značka Made in Czechia mnohem údernější. Připomíná totiž kdysi slavné spojení Made in Czechoslovakia a není zaměnitelná s žádnou „republikou“.

Autor tohoto příspěvku, profesor RNDr. Vladimír Baar, CSc., je politický a kulturní geograf

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Budoucnost

Dobrý den, reaguji na váš dotaz ve vašem článku, kde se ptáte, jak vidíme naši budoucnost. Upřímně, já moc růžově ne. Zajímalo by mě, co proto, aby byla růžová navrhujete ta vaše strana? Upřímně moc nevím, co jste vůbec zač. Jen vím, že jste proti green dealu a migraci. Děkuji Zamlíková

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Trump chce nejen Panamu, ale i Grónsko

10:17 Zbyněk Fiala: Trump chce nejen Panamu, ale i Grónsko

Připojení Kanady ke Spojeným státům jako 51. člen Unie, byl možná žertíček, ale úvahy o opětovném př…