Dekarbonizace a Green Deal představují největší výzvu pro energetiku posledních desetiletí. Odklon od uhelných zdrojů musí odrážet ekonomickou realitu, stát musí zajistit takový energetický mix, aby nedocházelo v dalších letech k výraznému nárůstu cen elektřiny a tepla a ztrátě konkurenceschopnosti tuzemské energetiky. Doporučila to Hospodářská komora během sedmé debaty z cyklu Volby 2021 zástupcům politických stran ucházejících se v nadcházejících sněmovních volbách o hlasy voličů.

„Pro úspěšný a efektivní odklon od uhlí, který zároveň umožní zachování bezpečných stabilních dodávek energie za přijatelnou cenu, musí mít český stát jasnou koncepci. Týká se to především vyjednávání o evropském balíčku Fit for 55, který vytyčí cestu evropské dekarbonizace do roku 2030,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že si ČR bude muset vymezit při přechodu na nízkoemisní a bezemisní zdroje elektřiny a tepla priority a klíčové problematické body.

„Je zřejmé, že Česká republika nedisponuje takovými přírodními podmínkami jako jiné státy. Politická reprezentace to musí brát v potaz a vyjednat na unijní úrovni takové podmínky, aby naše energetika během pár let neztratila současnou konkurenceschopnost. Jde zejména o plynulý přechod z uhlí na plyn nebo širší podporu jaderné energie,“ dodává Dlouhý.

Klíčovou roli bude v české energetickém mixu i nadále sehrávat jaderná energie. ČR musí podle Komory co nejdříve dokončit potřebné kroky ke zdárnému spuštění a včasnému dokončení projektu nového jaderného bloku v Dukovanech. ČR by zároveň měla aktivně sledovat vývoj v oblasti malých modulárních reaktorů a zasadit se o férové postavení jaderné energetiky na trhu EU.

„Vedle jaderné energetiky se bude muset ČR do budoucna více soustředit na rozvoj obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu je klíčové přijetí novely zákona o podpoře OZE, která by měla zavést nová pravidla podpory včetně aukcí a podpor na teplo z OZE a také umožnit souběh investiční a provozní podpory nových zdrojů,“ vysvětluje předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.

Klimatické cíle spojené s dekarbonizací výrazně změní i sektor teplárenství, což není podle Hospodářské komory a energetických expertů možné bez přenastavení stávajících schémat podpory. Přes 40 % tepla v teplárenských soustavách spotřebují české domácnosti – na externím zásobování je závislých celkem 3,5 milionu obyvatel ČR. „Necelá třetina vyrobeného tepla putuje do průmyslových podniků a čtvrtina pak do služeb, zdravotnictví a školství. Díky tradici kombinované výroby elektřiny a tepla patří Česká republika ke světové špičce v efektivitě využívání zdrojů. Klimatické plány ale tlačí na zrychlené ukončení využívání uhlí, které se však na výrobě tepla v teplárenských soustavách podílí více než 50 %. Tady je ve hře samotná budoucnost zásobování českých domácností a firem teplem,“ vysvětluje Krejčiříková.

Experti upozorňují, že během přípravy odklonu od uhlí je potřeba jednak nahradit uhlí jinými zdroji, ale také umožnit ekonomickou obnovu dotčeným regionům, které jsou na uhelném průmyslu nyní závislé. Už Uhelná komise přitom doporučila vládě, aby zachovala územní určení Fondu spravedlivé transformace pro uhelné kraje – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký, kde je alokováno přibližně 42 mld. Kč a zároveň aby došlo ke zvýhodnění pro tyto regiony v rámci Modernizačního fondu, kde je celková alokace více než 120 mld. Kč.

Sedmé předvolební debaty Hospodářské komory se zúčastnili vicepremiér Karel Havlíček za hnutí ANO, Marian Jurečka z koalice SPOLU, Radim Fiala reprezentující hnutí SPD, Petr Třešňák za koalici Pirátské strany a STAN, Petr Dolínek z ČSSD a Pavel Hojda zastupující KSČM.

Jako experti na téma energetiky vystoupili předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková, Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu, a Václav Hrabák, dlouholetý předseda a zakládající člen Energetické sekce Hospodářské komory.

Záznam celé debaty naleznete pod odkazem ZDE.