Vladimír Pelc: Šavličky a fedrpuše

18.12.2018 20:10 | Zprávy

Česká armáda má nakoupit bojová vozidla pěchoty (BVP) asi za šedesát miliard, a za tři miliardy radary. Kladu si otázku, co tyto nákupy přinesou nám, občanům. Otázky přece nejsou podvratné.

Vladimír Pelc: Šavličky a fedrpuše
Foto: Radim Panenka
Popisek: Ukázka vyproštění uvízlého bojového vozidla pěchoty

Úkoly naší armády a tedy zájem občanů by měl vyjadřovat příslušný zákon; píše se v něm: Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení. Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích. Stačí nahlédnout do zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, paragrafů 9 a 10.

Nezdá se mi, že by armáda tyto úkoly plnila. Proč mají čeští vojáci operovat třeba v Mali, kde problém s islamisty vznikl poté, co Velká Británie a Francie pod patronátem USA dosáhly pád libyjského diktátora Kaddáfího? Proč mají čeští vojáci být na Golanských výšinách? Proč mají vartovat v Afghánistánu kvůli hospodářským zájmům především Spojených států? A hlavně: Proč to všechno máme platit? Proč máme platit šavličky a fedrpuše, jež jsou ku prospěchu jiných?

Někde jsem zachytil informaci, že od roku 1990 byl v průměru jeden každý měsíc jmenován v ČR jeden generál. K dnešku to tedy je téměř tři sta padesát generálů. Za druhé světové války v československém sboru v Sovětském svazu bylo generálů jak prstů na jedné ruce; ale tehdejší naši vojáci výrazně pomohli při osvobozování Československa. V Anglii ve stejné době nebyl čs. generál žádný; ale tehdejší naši vojáci výrazně pomohli při osvobozování Československa.

Tři sta padesát generálů v nejnovějším čase nepomohlo naší zemi k ničemu.

Probírám se internetem: Je málo učitelů, kvalifikovaní utíkají ze školství, máme málo kvalifikovaných řemeslníků, učňovské školství se z kobercového bombardování z první poloviny devadesátých let nevzpamatovalo, bylo by dobré ekonomicky podpořit tradiční rodiny s dětmi, dostupnost bydlení se radikálně snižuje, bylo by vhodné záležitost řešit - co třeba dát pár miliard pro řešení těchto problémů, místo toho, že se miliardy korun nalejí do vojenského kanálu? Nebo co takhle dát pár grošíků státní potravinářské inspekci – jejich informace jsou pro občany mimořádně důležité, před chvílí jsem si velmi potřebné na jejich webových stránkách přečetl … A takových příkladů je přehršel. Zkrátka nebylo by vhodnější dávat peníze na záležitosti naše a pro nás potřebné?

Můj neslušný avšak přímočarý strýc Josef by řekl, že v našem státě máme problémů tři prdele (to je označení množství).

Opravdu mezi závažné problémy naší země patří nalévání miliard do armády proto, aby bojovala za cizí hospodářské a politické zájmy kdesi tři prdele daleko (to je označení vzdálenosti)?

Poznámka: fedrpuš, fedrbuš - z něm. der Federbusch; péřový chochol; chochol z dlouhých ptačích per, který nosili za Rakousko-Uherska strážníci jako součást policejní uniformy, vojenští generálové ap., ale i koně zapřažení do pohřebního vozu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Zase jen řeči

Vy tvrdíte, jak je třeba reagovat na zpětnou vazbu od lidí. To si myslím taky. Ale pak koukám, že jste se neobtěžoval reagovat ani na jeden z dotazů zde. Tak si představujete tu komunikaci v praxi? Podle mě je to tak se vším. Jako politici něco slibujete, ale realita je pak úplně jiná.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 379. díl. Jiří Šotola – Kterak rozpoznat báseň

10:18 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 379. díl. Jiří Šotola – Kterak rozpoznat báseň

Psal se rok 1977. Pro jedny rok Charty, pro jiné teprve rok vstupu do světa dospělých. V tom roce mi…