„V pořadu byl na značné ploše prezentován výhradně názor jediného účinkujícího na téma pořadu, aniž by byl dán prostor pro oponentní názor. Neposkytl tedy objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů,“ uvedla rada.

Co to je za nesmyslné tvrzení? J. Soukup se z obrazovky TV Barrandov pouze ptá, kolik nás vysílání České televize stojí a proč. A ptá se, proč Česká televize své výdaje, konkrétní výdaje za konkrétní aktivity a konkrétním lidem nezveřejňuje. To je vše. Tázání vždy vychází z názoru jedné strany, ze strany tázajícího se. Copak při takovém tázání může existovat oponentní názor? Copak takové tázání může mít charakter informace, navíc vyvážené či objektivní? Uvedené zdůvodnění od Rady pro rozhlasové a televizní je velmi, velmi hloupé.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák otázky kladené Jaroslavem Soukupem označil jako opakované napadání České televize.

Pořad Kauzy J. S. sleduji. Žádné napadání České televize jsem nezaznamenal. Jaromír Soukup se v pořadu TV Barrandov pouze ptá, jak Česká televize s veřejnými prostředky hospodaří. Tázání, jak Česká televize jako veřejnoprávní instituce, kterou platíme my, občané, s obrovskými veřejnými prostředky hospodaří, nemá s napadáním nic společného. Takové tázání legitimní.

Myslím, že by bylo vhodné, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání místo toho, že se snaží postihovat Jaromíra Soukupa za to, že se ptá, kam miliardy z našich kapes v ČT tečou, měla Českou televizi přimět k tomu, aby své hospodaření zveřejnila.

Tázání pana J. Soukupa se nedivím - tak jako mnoho občanů se též domnívám, že naše miliardy tečou prostřednictvím České televize namnoze do rozličných kanálů a stok, že se kanalizují do kapes českých lvů. Též bych, jako občan této země rád věděl, za co a kolik Česká televize jako údajný pilíř demokracie utrácí peněz. Jsou také moje.

Správní řízení započaté Radou pro rozhlasové a televizní vysílání s provozovatelem TV Barrandov kvůli pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa na téma hospodaření České televize je útokem na svobodu slova a projevu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele