Případ je znám: 18. dubna ministr kultury A. Staněk po kontrolách odvolal ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa. Podal na ně trestní oznámení. Fajt si kupř. sám se sebou, kromě svého statisícového platu, podepsal za kurátorskou práci na výstavách a expozicích autorskou smlouvu na více než milion korun. Ztráta Národní galerie se odhaduje na 30 milionů korun; Fajt si vyplácel několikanásobné odměny, zatímco vystavující umělci si stěžovali na nedostatečné technické vybavení Národní galerie nebo že si museli celé výstavy dokonce organizovat sami.

Koaliční ČSSD svou účast v kabinetu Andreje Babiše původně podmiňovala tím, že M. Zeman na post ministra kultury jmenuje jejího nového kandidáta Michala Šmardu, a nikoho jiného. Prezident to odmítl.

Pokud by ČSSD z vlády odešla – už aby to bylo, je v ní pouze kvůli svým benefitům a parafiskálům, svá hesla o tom, že ve vládě je proto, aby mohla uskutečňovat svůj politický program, jsou keci, které si může nechat leda tak na koledu – tedy pokud by z vlády odešla, otevřela by prezidentu širší prostor pro jeho aktivní politické jednání. Podle posledních zpráv se vedení ČSSD ve vládě premiéra A. Babiše rozhodlo zůstat. Bohužel.

Kauza sice vznikla z vnitropolitických bojů uvnitř sociální demokracie, avšak frakce v soc. dem., bojující o politickou moc ve straně proti sobě, se v jedné záležitost sjednotí – v boji proti Miloši Zemanovi.

O čem politické jednání prezidenta svědčí? Prezident tedy po dvou měsících A. Staňka odvolal. Je to ústupek prezidenta vnitřním bojům v sociální demokracii? Je to rezignace prezidenta na svou dosud výraznou politickou roli na politické scéně?

Myslím, že nejde o jeho mstu sociální demokracii za to, že ho v prezidentských volbách podrazila; je to dávno, aktéři podrazu už většinou (viditelně) politicky aktivní nejsou (i když je pravda, že pomsta chutná nejvíce za studena).

Výsostně politické jednání M. Zemana jako prezidenta ČR je vyvoláno stavem ČSSD. Jde o nefunkční systém politické strany prorostlý mafií, o její chamtivost a machinace.

Myslím, že to vše bylo obsahem politické šachové partie, kterou bych nazval Zemanova královská. Vedla k posílení politického systému, odmítnutí politicky nesystémových nátlakových sil, nesystémových protože nejsou demokraticky voleny, jsou ideovými a mocenskými nátlakovými skupinami (kupř. tzv. kulturní fronta a jí organizovaná petice proti A. Staňkovi).

A hlavně je to potvrzení toho, že krást by se nemělo - ani v galeriích.

A co uplynulých sto dní, pokud jde o ČSSD, ukázalo? Její společenskou nefunkčnost: místo spravování věcí veřejných spravuje věci své, soukromé.

Stručná chronologie krize v ČSSD

Vznikla petice za odvolání A. Staňka z funkce ministra. Důvod: Odvolal uvedené ředitele galerií pro podezření na jejich hospodářské strestné činy. Údajně ji podepsalo 7 000 osob. 15. května - A. Staněk oznamuje, že ke konci května rezignuje; v dopise A. Babišovi napsal, že se rozhodl vyhovět výzvě předsedy ČSSD J. Hamáčka. Rezignaci předal 20. května; v rezignačním dopise jakékoli své pochybení odmítl a petici za jeho odstoupení označil za štvavou kampaň. 28. května 2019 - prezident Zeman Staňkovu demisi nepřijal, doporučil počkat s odvoláním na výsledky prověřování trestního oznámení, které ministr podal. 31. května – A. Babiš návrh na odvolání A. Staňka odeslal na Pražský hrad, včetně návrhu na jmenování a jeho nahrazení M. Šmardou; M. Zeman zopakoval, že ústava mu nestanovuje lhůtu pro odvolání ministra. 21. června - ČSSD po jednání širšího vedení podmínila setrvání ve vládě mimo jiné výměnou na ministerstvu kultury. 25. června – M. Zeman se setkal se M. Šmardou. 27. června – J. Hamáček jednal se M. Zemanem kvůli výměně ministra kultury; ČSSD neustupuje, trvá na tom, že je věc potřeba vyřešit do 30. června, a zvažovala, že při dalším otálení M. Zemana s výměnou požádá A. Babiše, aby podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu; M. Zeman ultimáta odmítl; A. Babiš řekl, že pro kompetenční žalobu nevidí důvod; podle J. Hamáčka se odmítnutím výměny ministra kultury ČR dostala na hranu ústavní krize; poslanci ČSSD podpořili vládu při hlasování o nedůvěře. 28. června – M. Zeman prohlásil, že se chce na schůzce 12. července v Lánech pokusit usmířit Hamáčka a Staňka. 30. června – A. Babiš řekl, že pokud by ČSSD odešla z vlády, znamenalo by to de facto předčasné volby; odmítl, že by ve vládě mohla ČSSD nahradit SPD Tomia Okamury. 1. července – J. Hamáček zopakoval, že pokud by ČSSD nemohla rozhodovat o svým ministrech, nemá smysl ve vládě být. 4. července – předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl, že pokud předseda vlády navrhne odvolat ministra, nedává ústava prezidentovi žádný prostor k vyjednávání a má povinnost návrhu vyhovět, a to bez zbytečného odkladu; prezident M. Zeman přijal A. Babiše aj. Hamáčka; podle Hamáčka nepřinesla schůzka žádný výsledek. 9. července – senátorské kluby se dohodly, že ústavní žaloba na M. Zemana bude rozšířena o nečinnost při odvolání Staňka. 11. července – A. Babiš se sešel na Hradě se Zemanem. 12. července – schůzka Zemana, Hamáčka a Staňka; předseda ČSSD řekl, že prezident je připraven k 31. červenci vyhovět návrhu na odvolání A. Staňka, ve věci jeho nástupce vyčká na rozhodnutí předsednictva ČSSD. 15. července – předsednictvo ČSSD potvrdilo, že Staněk má být odvolán, a zároveň plně podpořilo nominaci Šmardy; širší vedení sociální demokracie také A. Babiše vyzvalo, aby v souladu se svými ústavními právy a s koaliční smlouvou zajistil respektování nominace na ministra kultury. 24. července – A. Babiš po schůzce se M. Zemanem uvedl, že prezident odvolá Staňka k 31. červenci; o nominaci ČSSD na nového ministra rozhodne v polovině srpna. 25. července – J. Hamáček po jednání vedení ČSSD řekl, že se Zeman pohybuje mimo ústavu; neřekl, jak bude ČSSD postupovat; pravděpodobně vyčká, jak se prezident rozhodne. 29. července – prezident dva měsíce od doručení návrhu premiéra A. Babiše ministra A. Staňka k 31. červenci odvolal; Šmardu nejmenoval.

Při odvolání A. Staňka, podle prohlášení Hradu, prezident republiky poděkoval Antonínu Staňkovi za jeho práci, zejména za péči o záchranu kulturních památek a za odhalení zneužívání veřejných prostředků v resortu ministerstva kultury (ZDE).

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele