Ano, průšvihem jsou centrální bankéři, kteří se vždy tváří jako největší géniové, ale ve skutečnosti jsou stejně prozíraví jako všichni ostatní ekonomové kolem. To jsme viděli u poslední globální finanční krize, kdy, když to zjednoduším, centrální bankéři příliš prudce zvyšovali úrokové sazby. Řada lidí tehdy neunesla splácení hypoték. To vyvolalo propad na hypotečním trhu, znehodnocení zástav bank a globální krize byla na světě.

Teď to vypadá hodně podobně. Kvůli covidu snížily centrální banky své úrokové sazby k nule (v Eurozóně byly už předtím sazby dokonce pod nulou). A protože během covidu měli lidé i firmy strach z budoucnosti, odložili výdaje. Vklady v bankách rostly. Jenže nebylo kde výnosně umísťovat takto získané peníze, a tak začaly banky nakupovat státní dluhopisy. Ty byly najednou velmi drahé.

Střih. O pár měsíců začíná vystrkovat růžky inflace. Centrální bankéři jsou vyděšeni. A co začnou dělat? Začnou prudce zvyšovat úrokové sazby. To znamená, že začnou ceny státních dluhopisů klesat a jejich výnosy růst.

Střih. Najednou se rozběhla šuškanda, že mohou mít některé banky problémy. Klienti Silicon Valley Bank něco větří a začínají vybírat vklady. Banka najednou nemá likviditu a potřebuje peníze. Je donucena k něčemu, co nikdy nechtěla udělat – musí prodat dluhopisy. Takže prodává za nižší ceny, než nakupovala, a proto utrpí velkou ztrátu. Kdyby nebyla nucena dluhopisy kvůli problémům s likviditou prodat, vše by bylo růžové. Počkala by do splatnosti dluhopisů a bylo by to v pořádku. Takto to v pořádku není.

Zjednodušme příběh: Jakmile vyjde ven informace o ztrátě z dluhopisové operace, začínají ceny akcií banky padat a začíná klasický run na banku podobný tomu, který jsme vloni viděli u nás v případě Sberbank.