Moje otázka je proč? Pozve si proti demonstrantům Lidové Milice jakožto prodlouženou pěst dělnické třídy, aby sjednali pořádek s protistátními živly, jak bylo možné za minulého režimu? Podle komunistického hesla ,,republiku si rozvracet nenecháme, s protistátními živly tvrdě vypořádáme." Jenom připomenu, že Francouzi také bojují o důchodovou reformu, ale rozdíl je v tom, že ve Francii protestují i mladí, zato u nás mladí dehonestují důchodce, kteří tady tuto republiku vybudovali. Samozřejmě nesouhlasím s metodami násilí, které probíhají ve Francii. Šokoval mě prezident Petr Pavel svým výrokem na Twitteru ,,apeloval jsem, aby Německo v této nové éře mezinárodních vztahů vzalo iniciativu v geopolitických otázkách do svých rukou a neslo zodpovědnost za Evropu, o kterou se budeme moci opřít. Jsme připraveni ho v tom podporovat a pomoci budovat jednotu napříč demokratickým světem." V tu chvíli se mi zastavil dech, zatočila se mi hlava a málem jsem omdlel, protože když Německo vzalo do svých rukou iniciativní řešení pro Evropu, tak se zastavilo šest kilometrů před Moskvou. Výsledkem bylo, že zahynulo 26 miliónů občanů žijících v Sovětských svazových republikách, kteří hnali německé nacisty až do Berlína. Jenom dodatek, v roce 1944 se přidali k Rudé armádě další spojenecké vojska, přičemž Britové bojovali mimo jiné proti Německým nacistům v Africe, kde velel také český generál Karel Klapálek. Stručně řečeno, kdyby nebylo těch 26 miliónů mrtvých sovětů, tak by nebyl český národ a nebyl by ani Petr Pavel. Mohu spekulovat, že Petr Pavel by chtěl být určitě oblíbeným prezidentem, kterého občané budou vnímat autenticky, nikoliv přes jeho suita roztleskávačů. Možná jeho vzorem je bývalý dělnický prezident Tonda Zápotocký, který měl jednu chybu, že dělnému lidu tvrdil, že měnová reforma nebude a druhý den bylo vše jinak, týkalo se to roku 1953. Ale jinak byl opravdu ,,oblíbený." Pravděpodobně mají něco společného.

Mám pocit, že současný vládní establishment se řídí zásadou ,,kdo má moc, nebojí se práva." - Cicero. V posledních dnech rezonuje v médiích metoda výběru ústavních soudců. Kvalifikační parametry jsou jasně dány. Jak publikovala Jana Bobošíková, výběrová komise je sestavena ze sedmi lidí, já to nazývám bizarní skupinou, ač vrchní poradce Kysela nikdy nesoudil, potom je tam nějaký herec, který by mohl být maximálně laickým přísedícím u nějakého soudu, nikoliv ve výše uvedené komisi. A co považuji za největší šílenost, že v komisi má zasedat bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, netknutá právním vzděláním a známá protiprávními aktivitami ve prospěch všech možných, i nemožných imigrantů z Afriky a co je hrůzné na této dámě, která je rovněž bývalou manželkou Petra Uhla, je to trockistka, což je jedno z odnoží Bolševiků, k čemuž se i hlásí. Trockisté prosazují permanentní revoluci proti kapitalismu. Jestli si vážený čtenář myslí, že tito reprezentanti dané ideologie jsou ojedinělí, tak se mýlí, protože sympatizanty této ideologie můžeme najít rovněž v Pirátské straně, jako příklad mohu uvést Tomáše Tožičku, zetě Anny Šabatové. U prezidenta vnímám jeho nepružnost, drží se rigidních vzorců chování a jako liška mění srst, ale nemění své zvyky.