Jako první, pravomocně odsouzený starosta, prasopes z Řeporyjí, který nechal postavit pamětní desku válečným zločincům vlasovcům. Jenom dodatek - 2. května tomu bylo 75 let, co na samém konci války esesáci za účasti vlasovců zavraždili, zohavili a okradli 20 občanů obce Salaš na Uherskohradišťsku. Pro připomínku, vlasovci stříleli americké vojáky při vylodění v Normandii, proto tyto válečné zločince předali Američané Rusům, Rudé armádě. Když se takzvaní BISoni dozvěděli, že tomu řeporyjskému primitivovi jde o život, nasadili na jeho ochranu sledovací obrannou skupinu. Stopa byla falešná, protože je přivedla na dvorek hradního kancléře Vratislava Mynáře, kde právě probíhala klasická zabíjačka prasete, které bylo užitečné už jen tím, že mělo přes metrák. Tímto podobnost s řeporyjským prasopsem končí. Po této falešné stopě se objevil pracovník ruské tajné služby, bohužel nevíme které, v jehož kufru se měl nacházet vysoce prudký jed Ricin. Věřím, že naši statní BISoni to vyčetli z celního prohlášení výše uvedeného agenta, který měl statut diplomata a tímto prohlášením před očima celníků mával.

Druhý v pořadí, na něhož měl být spáchán atentát, byl primátor Hřib. Už vidím Hřiba, jak jde na čaj na Ruské velvyslanectví, poklábosit si na téma koronaviru jako lékař, který v životě neléčil. Podle původních informací si spletl Rusko s Čínou, protože se mu podařilo jako jedinému primátorovi zlikvidovat kulturní a obchodní vazby s Čínskou republikou, takže ruská hrozba byla pro něj bezpředmětná a na přejmenování náměstí Rusové nereagovali a brali to jako folklór, který se označuje jako hřiboviny potažmo hřbitoviny, protože škodí naší ekonomice tak, jako všichni piráti. Důležitým faktem je, že podpořil třetího v pořadí, Ondřeje Koláře, který nechal odstranit sochu maršála Koněva. Ze zákona o vzájemné spolupráci a přátelství, který podepsal Boris Jelcin a Václav Havel vyplývá, že památníky a hroby a jejich poškození se musí udržovat v důstojném stavu a jejich poškození je trestné. Podobný zákon mají také Spojené státy. Tento spratek, který je synem Petra Koláře, který vytvořil neziskovku Evropské hodnoty, ji spravuje pod vedením pornoherce a úchyláka Jandy. Nyní se mladý Kolář hrdinně schovává v protileteckém bunkru z II. Světové války.

Vzhledem k tomu, že Ondřej Kolář se dopustil trestného činu, výše zmíněného, se sazbou 300 hodin veřejných prací, tak by bylo krásné ho vidět, jak zametá Rudé náměstí neboli Krasnuju ploščaď. Určitě by si to občané Ruské federace užili, vidět fyzicky pracovat Koláře, protože v dalších komunálních volbách už nebude volitelný.

Ivan Bartoš v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, se nezapřel jako správný udavač a demagog. Všichni účastníci tohoto pořadu byli zarouškovaní, což bylo štěstí, protože dredy Ivana Bartoše, jejichž odér působí na čich účastníků jako japonský útok na Pearl Harbor. Samozřejmě tématem byla cesta Jaromíra Kubery na Taiwan, přitom politický demagog Bartoš dobře ví, že tam nejezdí žádní evropští ústavní činitelé, není to stát uznaný OSN a je to jen provincie Číny. Tak si dovedu představit, že senátora Kuberu nutili jeho soukmenovci z ODS navštívit Taiwan, přitom on chtěl napřed navštívit Peking, hlavní město Číny, potom po dohodě zavítat na Taiwan, ale fanatismus politruka Fialy, malého šílence Vystrčila a dalších aktivistů z protičínského bloku ho donutil přemýšlet o jiné únikové variantě - že nepojede nikam.

Jaroslav Kubera podle svého prohlášení kouřil 100 cigaret denně, nepohrdl whisky. Je trapné dávat jeho smrt za vinu někomu jinému. Tento životní styl by málokdo, byť mladší, přežil. ODS chtěla prohlásit Kuberu za svatého, ale svatořečení syna okresního tajemníka OV KSČ v Teplicích, který přeskakoval z jedné vysoké školy na druhou a ani jednu nedokončil, neproběhlo.

Vrátím se k poslední akci psychopata z Řeporyjí, který postavil zmenšeninu ruského tanku T34 a na něj nasadil německou nacistickou helmu. Tomu šílenci asi došly kvalitní drogy kvůli nouzovému stavu, takže nemá kontrolu nad svým jednáním. Dcera Ludvík Svobody ve svých pamětech uvedla, že maršál Koněv dostal z vězení v Rusku jejího otce, tehdejšího podplukovníka a pozdějšího armádního generála a prezidenta ČSSR. Položím otázku, čtenářům, komu toto brutální zkreslováni historie je ku prospěchu.

Dalším střepem na naší politické scéně je kandidatura profesionální plačky a hysterky Mirky Němcové do senátu. Voliči určitě nezapomenou, jak její syn zneužíval její služební vozidlo v době, kdy byla předsedkyní dolní komory. Jejím protikandidátem je ředitel nemocnice Motol Miloslav Ludvík, který má za sebou výsledky v řízení největší nemocnice v republice a ne v mlácení hubou naprázdno, jak to má ve zvyku s velkou dávkou nenávisti ke všemu odlišnému Miroslava Němcová.

Bláboly Petříčka, Bartoše, Koláře, že by se měli vyhostit ruští diplomaté, jsou známkou buď psychické poruchy, nebo totalitních manýrů.

Kdysi v době ukrajinské krize prohlásil právník Jiří Vyvadil, že stupeň idiocie je jeden Petříček. Tento bývalý senátor a soudce popsal skutečný stav věcí a podal trestní oznámení na podezření ze šíření poplašné zprávy na týdeník Respekt, jeho redaktora Ondřeje Kundru a ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka s návrhem na vazbu.

Jsem zvědav, který státní zástupce a nezávislý soud se toho ujme.