Nevím, jak mám pojmenovat výroky našeho pana prezidenta, ale něco mi tady nesedí. Cituji z jeho životopisu: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto 1968. Po návštěvě přátel ze Sovětského svazu mi otec srozumitelně k mému věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější a také trvalejší než cokoli jiného". Domnívám se, že tato trvalost byla zachována. S vehemencí sobě vlastní sloužil s bolševickou lstivostí a komunistickou proradností, aby stoupal výše a výše jako potápěč k vysněné hladině. Co mě doopravdy děsí, je falšování výkladu našich dějin. Mohu uvést konkrétní příklad, respektive citaci z Trutnovského deníku - dvanáctiletá žákyně, návštěvnice festivalu: „Moc Vám děkuji, pane prezidente, že jste pro nás mladé pomohl spolu s Václavem Havlem svrhnout ten komunistický režim. Na to dnes lidé už hodně zapomínají a je potřeba, aby se o tom více učilo ve školách". To už je výrok hodný goebbelsovské propagandy, nebo víceméně absolutní debilizace historicky nevzdělané mladé generace. Výrok prezidenta Pavla na CNN Prima News: „Babička mi sdělila, že nás přepadli Rusové". Protože prezident nelže, prezident může mít pouze výpadky paměti. Opomněl ve svém skoro literárním traktátu, jenž je součástí jeho životopisu, že ho proškolili sovětští přátelé a otec mu politicky vysvětlil, že se vlastně jedná o osvobození.

Shrnuto a podtrženo, mohu spekulovat, že babička prezidenta Pavla byla budoucí latentní signatářkou Charty 77. Pan prezident by určitě neudal spolužáka. A pan prezident Pavel byl předurčen svými schopnostmi stát se prezidentem za jakéhokoliv režimu, i kdyby tady vládli Číňané. Stačí jim jemná plastika očí a jinak všechno funguje. Ano, je to silná nadsázka.

Nyní ke skutečným osobnostem roku 1968. V roce 1968 vstoupil do KSČ nějaký pan Ing. Miloš Zeman. Mnozí ekonomové se ztotožnili s ekonomickou teorií profesora Oty Šika, který balancoval mezi státem plánovanou ekonomikou a tržní ekonomikou. Sovětské tanky na příkaz Brežněva tuto snahu českého národa zlikvidovaly krvavou cestou. Miloš Zeman byl po vystoupení z KSČ v roce 1969 pravidelně vyhazován ze zaměstnání a jak psal ve svých statích, zaměstnávali jej kamarádi. Jakmile se přišlo na to, že je zaměstnán, vyšší stranická moc nařídila, aby ho vyrazili. To už probíhala takzvaná normalizace. Normalizačním nejvyšším stranickým představitelem a prezidentem Československa byl JUDr. Gustáv Husák Csc. Byl inteligentní, ale mohl dělat pouze to, co mu Sověti, vedeni ukrajinským Brežněvem, dovolili ve vytyčených mantinelech. Ze životopisu JUDr. Husáka plyne, že byl rovněž zastáncem Pražského jara na Slovensku. Miloš Zeman, vysoce inteligentní ekonom, později premiér České republiky, vydal před listopadem 1989 v Technickém magazínu pojednání o stavu československé ekonomiky. Poté byl pozván do Československé televize do pořadu, který se měl týkat výše zmíněného tématu. Výsledkem bylo, že ho opětovně vyrazili ze zaměstnání. To je příklad názorově pevného člověka, který díky svým názorům třel bídu s nouzí, na rozdíl od prominentních disidentů Havel, Ruml, Dienstbier, Benda, kteří měli plné šuplíky dolarů. Svědectví čerpáno od signatáře Charty 77 Jiřího Wolfa.

ČSSR jako malá a historicky nepoučitelná země věřila takzvanému Západu, zejména Spojeným státům, že nedopustí jakýkoliv ozbrojený zásah na našem území, viz Maďarsko 1956. Omyl byl pravdou, nikdy Československu, poté České republice nikdo nepomohl. Nyní vznáším otázku, jakou bude mít skutečný název bilaterální smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy. Bude se jednat o obdobu dočasné bratrské pomoci, nebo o vydrancování nejenom českého vojenského rozpočtu, státního rozpočtu, ale také o takzvané dobývání renty na úkor českých občanů za podpory a účasti vládních představitelů.

Závěrem mohu jen říci: „Pomáhej nám Bůh, jak říkají pstruzi, když je házejí na pánvičku.“