Mám sen, že i bílé děti se posadí mezi domy černých bratrů a sester, aniž by poznaly násilí.

Mám sen, že my bílí budeme pod stejným úhlem slunce viděni, že nás bolí nůž mezi žebry. Že cítíme ponížení a strach v nepřátelských rukou. Vždyť i z bílé kůže teče stejně rudá krev. Já vím, že i bílý člověk má slzy, věřte mi.

Já mám sen, divoký sen, že rasizmus opravdu zmizí ze všech obydlí světa a běloch se bude pohybovat bez obav všemi kouty a rohy, jako se bez strachu mohou pohybovat naší bratři a sestry barev temnějších.

Já mám sen, že nikdo nebude nadržovat rodině. Já sním, že všechna soudržnost a kamarádství zmizí z našich slov a činů. Sním, že se přestaneme bát bláznů a nakažlivě nemocných, a tak i všech odlišných. Mám sen o lidech, kterým nevadí jiný názor, i kdyby jej měl zahubit. Jedině tak… Až konečně zapřeme člověka v nás, skoncujeme i s rasizmem.

Já mám sen!