Výroční setkání pěti regionálních velmocí BRICS skončilo nabídkou členství pro Argentinu, Egypt, Etiopii, Írán, Saúdskou Arábii a Sjednocené arabské emiráty s platností od začátku příštího roku. A dalších 40 zemí je na čekačce. Když tento fakt spojíme s rozhodnutím, že ministři financí a guvernéři centrálních bank členských zemí byli pověřeni prací na alternativních platebních systémech a alternativním finančním uspořádání - a že to bude na programu příští výroční vrcholné schůzky, která se odehraje v Rusku, - je jasné, že se děje něco významného. Rozšiřuje se a posiluje hnutí, které se zpočátku vymezovalo negativně proti hegemonii Západu, ale začíná být přitažlivé také jako unikátní rozvojová příležitost pro globální Jih a Východ.

Příslušné partie závěrů letošního setkání BRICS v Johannesburgu, jak je přednesl jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, je dobré číst opravdu pozorně.

„Zaznamenali jsme, že v celosvětovém měřítku se prosazuje používání místních měn, alternativních finančních mechanismů a alternativních platebních systémů. Jako země BRICS jsme připraveni prozkoumat možnosti zlepšení stability, spolehlivosti a spravedlnosti globální finanční architektury. Summit se dohodl, že pověří ministry financí zemí BRICS a/nebo guvernéry centrálních bank, aby se podle potřeby zabývali otázkou místních měn, platebních nástrojů a platforem a do příštího summitu podali vedoucím představitelům zemí BRICS zprávu.“

Je zřejmé, že BRICS hodlá navázat na to, co už se ve světě děje. Platby v jüanech, rublech a dalších národních měnách už se rozbíhají. Debata o nestabilní, nespolehlivé a nespravedlivé globální finanční architektuře míří na bretton-woodské instituce, zejména Mezinárodní měnový fond a Světovou banku. K tomu se brzy znovu dostaneme, protože tyto instituce mají v půli října výroční zasedání v marockém Marrákeši, tedy mimo ideové bezpečí domácího Washingtonu.

Konkurenční Nová rozvojová banka BRICS (NDB) už na tyto změny také zareagovala a zvedá podíl úvěrů v národních měnách ze 20 na 30 procent. Zároveň lze očekávat, že bude významně posílena. Mezi novými členy BRICS se objevili další tři bohatí vývozci ropy, kteří už začali obchodovat s jinými než dolarovými platbami. Nakolik tedy Západ přetéká sebevědomím, že ho nějaká drobná dedolarizace nemůže ohrozit, je zřejmé, že proces nabírá tempo a začíná se přesouvat z drobných do velkých.

Při posuzování role dolaru přitom musíme rozlišit reálné investice nebo obchody s reálným a skutečně zaplaceným zbožím na jedné straně, proti nepoměrně větším, ale fakticky iluzorním přelivům světového finančního systému, kde nevznikají žádné nové hodnoty. Objem operací světového finančního systému přitom mnohokrát převyšuje roční světovou produkci.

Něco z toho jsou dlouhodobé závazky, kde se schází více ročních období, ale nejčastěji jde o deriváty s obrovskou úvěrovou pákou nebo nepostižitelně rychlé automatické obchodní operace „kvantů“. Jediný reálný efekt tam představuje obrovská spotřeba energie datových, blockchainových a obchodovacích systémů tohoto gigantického kasína. Fiktivní peníze, které se tím systémem přelévají, jsou tak spíš herní žetony než příslib něčeho konkrétního, za co by se mohly vyměnit.

Nezapomínejme také na každoroční astronomické obchodní schodky Spojených států, kdy zahraniční výrobci posílají do USA své výrobky a dostávají za ně cenné papíry z bohorovně navyšovaného státního dluhu. Tento obchodní schodek je přitom stejně velký jako zbrojní rozpočet USA, takže něco z toho – buď zboží, nebo zbraně – je zadarmo. Když tedy porovnáme podíl dolarových a nedolarových plateb v reálných obchodních a investičních operacích, je zřejmé, že vliv zejména Číny, která je hybatelem dedolarizace, je podstatně větší, než by vyplývalo ze statistik s převahou fiktivních transakcí.

Ale neroste jen vliv Číny. Indický premiér Narendra Modi dostal na cestu dárek z nebes, úspěšné přistání indické sondy mezi krátery (a možná i ledovci) na jižním pólu Měsíce. Hodiny předtím, než se sonda přiblížila k měsíčnímu povrchu, navrhl vytvoření kosmického sdružení BRICS. To by nemělo být tak těžké, když tam jsou tři vesmírné velmoci, tedy spolu s Indií také Rusko a Čína.

Poslední dvě země se už dříve dohodly na společném budování stálé měsíční stanice. Kompenzace nynějšího ruského neúspěchu s měsíčním přistáním tím indickým tak přišla v tu nejvhodnější chvíli. V každém případě, nezačíná se z nuly, lze mluvit o konkrétních věcech. K těm patří i ruská nabídka vytvořit specializovaný modul BRICS na chystané ruské orbitální stanici.

Neméně zajímavá je nabídka Číny budovat společné inovační inkubátory a výzkumná centra BRICS. Ještě před summitem BRICS proběhla návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Jihoafrické republice nad sérií dohod o obchodu i investiční a rozvojové spolupráci. Čína je přiopravena dovážet z JAR více „kvalitních“ výrobků, prohlásil Si, když chtěl naznačit, kam by se měla tato spolupráce posunout.

Další skupina zemí pokračovala ve čtvrtek v jednání o spolupráci se skupinou BRICS (konference BRICS Outreach). K výsledku se vrátíme. Stejně tak k dalšímu jednání, které bylo věnováno spolupráci BRICS s africkým kontinentem. Určitě nejsme svědky nějakého prázdného diplomatického tlachání. Rýsuje se změna, která může svět proměnit stejně hluboce, jako to učinil rozpad sovětského bloku roku 1989.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele