Brexit bude nejspíš dominovat evropským událostem roku 2017, přestože seznam toho, co nás čeká, je nabitý a dlouhý. Do funkce nastupuje obtížně čitelný americký prezident Donald Trump, který by mohl přinést strategický obrat od představy hegemonistické síly, diktující ostatnímu světu, k problémům domácího obyvatelstva a obnovy reálné ekonomiky na vlastním území. Trump zároveň nastupuje ve chvíli, kdy v Americe končí dlouhé období deflace a nízkých úrokových sazeb. Do Evropy by se tento inflační impulz přelil, kdyby zároveň končilo i období extrémně nízké ceny ropy.

Okolní svět se zdánlivě zklidňuje. Doznívají války na Blízkém východě, ale proud migrantů nemusí zeslabit, pokud se ukáže, že jejich hlavní příčinou jsou klimatické změny, za kterými kráčí sucho, hlad a rozšiřování neobyvatelného území. Boj s klimatem je těžký a konfliktní, a tak někteří politici dají přednost řečem o bezpečnosti. A těch si užijeme, po americkém supervolebním roku přichází ten evropský. Čekají nás parlamentní volby v Německu, Francii (tam i prezidentské), Nizozemí, Norsku, taky v Česku, Maďarsku či Srbsku, a možná předčasně v Itálii, Řecku a třeba i v Británii.

Vedle bezpečnosti a uprchlíků tak zazní ještě téma přežití EU. Tón této debaty nastaví Brexit. Kdyby se naplnily iluze z britského referenda, že z EU lze snadno vyrazit výhody na úkor ostatních, ovlivní to poměr sil v klíčových členských zemích a vynese to k moci protievropskou opozici, varují autoři zprávy Britain and Europe´s Future, kterou vydal Institut der deutschen Wirschaft (IW) v Kolíně nad Rýnem. Stáhnout se dá z otevřené a sdílené databáze evropských studií thewonk.eu. (ZDE)

Zpráva považuje za zničující, kdyby se Británii povolilo „vyzobávání rozinek“, to znamená, že by si z evropských vazeb ponechala to, co se jí líbí, bez ohledu na to, že tím poruší základní unijní principy. Doporučuje proto tvrdý přístup EU, takový, který obětuje krátkodobé ekonomické zájmy dlouhodobému strategickému cíli. Tuto zprávu nejspíše četla i německá kancléřka Angela Merkelová, protože se vyjadřuje v podobném duchu.

Brexit si ostatně může vynutit nějaké další předčasné volby a referenda. Skotsko a Severní Irsko z EU nechtějí. Dolní sněmovna podpořila Brexit velkou většinou, ale žádá od premiérky Mayové plán postupu. Ta ho však nechce detailně zveřejnit, protože jej a) nemá a b) nemá ani na co reagovat, protože Brusel odmítá zveřejnit svoji pozici dříve, než Británie formálně požádá o vystoupení podle článku 50 evropských smluv. A k tomu lze přidat c) nevíme, kdo je Brusel, protože vedle Evropské rady a Evropské komise se do toho začal montovat i Evropský parlament, byť bez pravomocí.