Británie má v jistém smyslu štěstí, že zprávy o novičoku, ve kterých to skřípe, zastínily informaci o přijetí společné linie členských zemí Evropské unie ke zbytku vyjednávání o Brexitu. Je to zdrcují sdělení pro vládu Theresy Mayové, že selhaly všechny její pokusy o vyzobávání rozinek ze soužití s opouštěným společenstvím. EU přistupuje ke své strohé nabídce formou „ber, nebo nech být“ a „dokud není dohodnuto všechno, není dohodnuto nic“.

V detailu pak Evropská rada sděluje Británii, že nečlenové EU se nejen nepodílejí na vzniku jejích politik, ale nemají přístup ani k jejím programům a agenturám, tedy ani k zakázkám při budování systému Galileo. A dokonce ani k jeho zvláštním šifrovaným službám, které mají zajistit nezávislost členských vlád na americkém systému GPS. Solidarita EU s Británií proti Rusku je tak něco, co nenaznačuje charakter příštích vztahů Spojeného království (pokud toto království vůbec zůstane spojené) s evropskými partnery.

S tím bude mít premiérka Mayová problém. Britský parlament si vymohl, že chce mít poslední slovo. Vláda tedy musí v parlamentu o Brexitu soustavně jednat, protože případný konflikt může vést k jejímu pádu. Předčasné volby mohou přijít kdykoliv. Z tohoto hlediska je lepší, když se mezi voliči mluví o něčem jiném, než o propastných rozdílech mezi představami a výsledky.

Diplomatický jazyk je vlídnost sama, takže v dokumentech z poslední Evropské rady nikde není napsáno, že Británie utře a musí upustit od představy výjimečnosti, před kterou se každý skloní. Evropská rada naopak Británii starostlivě sděluje, že by ráda udržovala co nejtěsnější partnerství se Spojeným královstvím, aby pokrylo obchodní a hospodářskou spolupráci stejně jako boj proti terorismu a mezinárodnímu zločinu nebo oblast bezpečnosti, obrany a zahraniční politiky. Avšak…

„Evropská rada však musí vzít na vědomí i opakované vyjednávací pozice Spojeného království, které hloubku příštího partnerství omezují. Být mimo celní unii a jednotný trh nevyhnutelně znamená obtíže v obchodu. Rozdíly v clech a vnitřních předpisech, stejně jako to, že už tu nebudou společné instituce a sdílený právní systém, si vyžádají ověřování a kontrolu (…).“