V Británii to jasně směřuje k pádu vlády, otázkou je pouze, zda před ochodem z EU, nebo bezprostředně po něm. Pokusy premiéra Borise Johnsona odstranit z vyjednané dohody s EU „irskou pojistku“ nevypadají nadějně, takže pokud odvrátí pokusy parlamentu proces zabrzdit, vyvede zemi z EU bez dohody. Co to může znamenat, vynesla z vlády děsivá tajná zpráva, která může být hlavním trumfem jak při vyslovení nedůvěry Johnsonovu kabinetu, tak ve volební kampani.

Jak teď chce postupovat opoziční Labour Party, o tom mluvil předseda strany Jeremy Corbyn v projevu v malém anglickém městě Corby. Slíbil, že Labouristé udělají všechno pro to, aby zastavili zničující odchod z EU bez dohody. Corbyn ve sněmovně předloží návrh na vyslovení nedůvěry Johnsonově vládě a pokusí se vytvořit dočasnou vládu, která vyhlásí předčasné volby. Na podzim pak bude Labour Party usilovat o vypsání nového referenda, ve kterém bude i možnost Brexit odmítnout.

Samotné volby však budou podle Corbyna představovat historickou příležitost, jaká se naskytne jednou za generaci a nabídnou zásadní změnu v rozsahu, jaký přinesl třeba rok 1945 nebo 1979. Labouristé nabízejí radikální program rekonstrukce a přeměny obcí a veřejných služeb, investice do zelených pracovních míst a oborů špičkové techniky budoucnosti a rozhodný zásah proti nerovnosti a klimatické krizi.

Větší díl reálné ekonomické moci pro lidi zajistí účast zaměstnanců ve správních radách Vedle toho Corbyn poprvé zmínil možnost, že zaměstnanci dostanou 10procentní podíl z velkých společností s právem na dividendu, která by mohla dosáhnout až 500 liber ročně. Železnice, pošta, voda a rozvodné sítě přejdou do veřejného vlastnictví. Zavede se kontrola nájemného. Změny podobného charakteru budou i ve školství, zdravotnictví, veřejných službách.

Corbyn slíbil, že příští labouristická vláda vystřídá ty, kdo dnes zemi vládnou – bankéře, manipulanty s daněmi a velké znečišťovatele prostředí. Po dlouhých letech, kdy lidé byli ignorováni elitami, které jim dokázaly pouze vnucovat škrty, politika dostane masívní injekci demokracie, odrazí nátlak velkých peněz a vrátí moc do rukou lidem.

Detaily velké injekce demokracie najdeme v Manifestu Labour Party, který se však možná bude znovu inovovat. Hledal jsem tam další záměry labouristů zejména v ekonomice, a tak mne zaujalo třeba vytvoření Národního transformačního fondu pro potřeby národního investičního plánu.

Uvedeným fondem, který využije současné extrémně nízké úrokové hladiny, by mělo projít 250 miliard liber během deseti let do zanedbané v dopravy, komunikací, energetiky i regionů. V plánu jsou rychlostní železniční tratě nebo rekonstrukce energetiky na bázi zemního plynu a obnovitelných zdrojů. Pokrytí rychlostním internetem má být hotovo za tři roky pod dohledem Národní infrastrukturní komise.

A bude se znárodňovat. Dráhy by se mohly vrátit do veřejného vlastnictví, až vyprší jejich franšíza. V energetice lze změnit podmínky licence a převést ji do veřejně vlastněného, decentralizovaného energetického sytému. Nefunkční sytém zásobování vodou by byl nahrazen sítí regionálně vlastněných vodárenských společností. Pokud jde o poštu, její privatizaci je třeba při nejbližší příležitosti zvrátit.

Rozpočtové zdroje budou posíleny zásahem proti daňovým únikům v rámci zvláštního programu, jehož součástí je i větší transparentnost daňové soustavy. Zvýšení daní se má týkat jen horních pěti procent. Domácnosti s ročním příjem 80 tisíc liber ročně nebudou platit víc ani na daních z příjmů, ani na sociálním pojištění nebo na DPH. Výslovně je zopakován slib, že se nebude zvyšovat DPH (z nuly) na potraviny, dětské odívání, knihy, noviny a jízdné.

Zatímco pro menší podniky daň z příjmů mírně klesne, pro velké korporace se „trochu zvýší“, ale i pak bude patřit k nejnižším na světě. Ale tyto přírůstky daňových příjmů se použijí na posílení odborného vzdělávání, takže se nakonec ekonomice vrátí. Vedle toho půjde více peněz pro potřeby daňové správy, aby měla více šancí v soubojích s daňovými úniky. Nechybí závazek dosáhnout do pěti let vyrovnaného státního rozpočtu. Deficit lze použít jen na investice. Hlídat to bude Úřad pro rozpočtovou odpovědnost podřízený parlamentu.

Pokud jde o strategické záměry, manifest trvá na tom, že ekonomika se musí zbavit přehnané závislosti na finančním sektoru. Energetiku musí tvořit do roku 2030 ze 60 procent bezuhlíkaté a obnovitelné zdroje (a bude mít zastropované ceny). Ve stejné době chce Británie vykazovat největší podíl vysoce kvalifikovaných míst na světě a vystupňovat výdaje na vědu a výzkum až na 3 procenta HDP. Orientaci průmyslové politiky bude spoluvytvářet zvláštní rada, která využije zkušeností stávající Automobilové rady.

Privátní sektor bude podpořen veřejnými zakázkami ve výši 200 miliard liber ročně, které budou orientovány ve prospěch pracovních míst a snižování nerovností. Budou tu však jasné podmínky. Kdo chce využít veřejných zakázek, musí platit daně, uznávat odbory, respektovat práva pracujících a rovnost příležitostí, chránit životní prostředí, vést obornou přípravu a platit včas dodavatelům. Očekává se také snížení rozdílu mezi nejvyšší a nejnižší mzdou ku 20:1.

Ve finanční sféře chce příští labouristická vláda využít příkladu Německa a severských zemí a vytvořit Národní investiční banku, která bude získávat zdroje prodejem dluhopisů za 250 miliard liber. Národní investiční banka (NIB) pak vytvoří síť regionálních rozvojových bank, které budou – na rozdíl od gigantických bank londýnské City – podporovat inkluzívní projekty v komunitách.

Tyto regionální banky budou půjčovat malým podnikům, družstvům a na inovativní projekty po celé zemi. Vyplní mezeru, kterou trpí malé podnikání, když nemá přístup k „trpělivým“, dlouhodobým zdrojům pro investice náročné na výzkum a vývoj. NIB poslouží také jako podpůrný nástroj národní průmyslové strategie. Vedle toho má příští vláda k dispozici svého času největší světovou banku RBS, která byla v krizi zestátněna. Manifest proto uvažuje o rozčlenění RBS na malé lokální veřejné banky.

Návrh nového obchodního zákoníku bude požadovat zakotvení i práv stakeholderů, tedy zaměstnanců, zákazníků, životního prostředí a širšího společenství. Vhodněji bude definováno družstevní vlastnictví. Také podpora družstev bude patřit k hlavním úkolům Národní investiční banky a regionálních rozvojových bank. Cílem je zdvojnásobení podílu družstevního sektoru v národním hospodářství. Rozsáhlejší plán demokratizace ekonomiky zahrnuje i právo zaměstnanců na vlastnictví, například ve formě předkupního práva na společnost, ve které pracují. Touto formou může být privatizováno mnoho veřejných a lokálních služeb.

Za Brexitem číhá revoluce, která bude nabídnuta v předčasných volbách a navazujícím referendu. Je otázka, co z těchto plánů narazí na pravidla EU, proto labouristé prohlašují, že v dalším referendu o EU budou neutrální, nepodpoří jednoznačně „zůstat“. Tady si ovšem své řeknou voliči. Ale příští EU se taky může časem změnit.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele