Němci v něm podrobně popisují dodatečné evropské investice podle svých představ, ale předpokládají, že v každé další zemi se tyto záměry přizpůsobí podle místních podmínek, spolu s příspěvkem k celoevropským projektům. Pražská konference, na které svůj návrh prezentovali, je součástí snahy o nalezení spojenců v jednotlivých členských zemích EU, přirozeně nejprve na straně odborů. Výklad dokončíme výčtem záměrů v oblasti sociálních služeb, vzdělání, bydlení a životního prostředí.

Veřejné výdaje na sociální služby v Evropě se musí výrazně navýšit, zdůrazňuje německá odborová konfederace DGB a trvá na tom, že sociální stát v Evropě nemá být oklešťován, ale posilován. Proto v další části svého návrhu počítá s dotacemi z Evropského fondu budoucnosti, financovaného obligacemi New Deal a daně z finančních transakcí, také na investice členských zemí na modernizaci a sanaci nemocnic, na investice do péče o seniory či sociální práce a práce s mladými. Považuje přitom za vhodné, aby to byla veřejná zařízení.

Jak už jsme uvedli, investiční dotace by schvaloval Evropský parlament, případně evropští poslanci z těch zemí, které by se do tohoto „Marshallova plánu“ zapojily.

Delší věk je výhoda

Za pozornost přitom stojí argument, že jsou to právě demografické změny, co význam sociální státu zvyšuje. Proč? Prodloužení aktivního věku přeci není překážkou, ale naopak doplněním produktivního potenciálu Evropy – pokud se ovšem pro to vytvoří podmínky. Investice do služeb také znamenají podporu hospodářského růstu, se kterým není spojeno větší čerpání omezeních přírodních zdrojů.

Doporučuje zaměřit tímto směrem i výzkum. Inovace ve službách často bývají motorem technologických inovací. Tím se projevuje nutnost užšího propojení vývoje technologií s vývojem služeb. „Hlavním těžištěm udržitelné investiční politiky jsou oblasti zdravotnictví, služeb zohledňujících demografické změny (péče, ale i služby vyhovující potřebám seniorů), školství (zejména školky, školy, univerzity), kreativního hospodářství, veřejné osobní dopravy/mobility, ekologických služeb a finančních služeb. Jejich kvalita pro spotřebitele se musí znatelně zvýšit, například cestou silnější podpory výzkumu.“