Zbyněk Fiala: Kdo přijde po Bidenovi? A zajímá to někoho?

23.07.2024 15:57 | Komentář

Měsíc před nominační konferencí Demokratů měl prezident Joe Biden pouhé dny na rozhodnutí, že odstoupí od kandidatury na další období. Otázka zní, kdo ho vystřídá a pokusí se zabránit drtivé prohře v listopadových volbách.

Zbyněk Fiala: Kdo přijde po Bidenovi? A zajímá to někoho?
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Jako korunovace Donalda Trumpa vyzněla nominační konference Republikánů ve wisconsinském Milwaukee. Závěru dominovaly symboly chlapáctví a síly, ztělesněné vystoupením kultovního zápasníka ve wrestlingu Hulka Hogana, jako by bývalý prezident Trump byl zosobněním energie. Je však jen o tři roky mladší než současný nemohoucí prezident Joe Biden a ani šťastný únik před kulkou atentátníka ho nepřesvědčil o nesmrtelnosti. Proto připravil generační střídání - senátor JD Vance (tak si to Američani píšou), který má Trumpovi sekundovat v Bílém domě, oslaví 2. srpna čtyřicítku.

Joe Biden před volbami 2020 sliboval něco podobného. Označoval se za přechodné řešení a sliboval, že brzy ustoupí o generaci mladší viceprezidentce Kamale Harrisové. Jeho role se měla naplnit tím, že zabrání volbě Donalda Trumpa. A samozřejmě taky volbě Bernieho Sanderse na straně Demokratů, který byl po prvních dvou primárkách jasně v čele. Dnes už Sanders zapomněl na volební příkoří, když v Illinois vytáhli trik s nekonečným přepočítáváním hlasů, aby jeho porážka Bidena neinspirovala voliče v dalších státech. A Biden mezitím taky na mnohé zapomněl, bohužel i na sliby, že funkci předá mladším.

Jenže když je teď o Bidenovi jasné, že na to prezidentování opravdu nestačí, začíná se zpochybňovat i jeho prvotní výběr, protože Harrisová byla ve funkci neviditelná. Pozoruhodné je, že viceprezidentka má přesto lepší volební preference (44 %) než její boss (38 %). Ani to však není žádná sláva. Komentáře spřátelených médií vytahují její přednosti, jako jsou zkušenosti z Bílého domu nebo z práce okresní prokurátorky, ministryně spravedlnosti a senátorky za Kalifornii. Lidi si však více všímají toho, co dělá teď, než co dělala dříve.

V domovském státě má Harrisová silného soupeře, kterým je populární guvernér Gavin Newsom. Z Kalifornie se stala za jeho vlády levičácká výspa USA. Newsom je mnohými považován za nejvážnějšího alternativního kandidáta, pokud Biden odstoupí. Nepadá však v úvahu, že by vyhráli oba, tedy že jeden by chtěl být na známkách a druhý aspoň jako viceprezident. Dva Kaliforňany by federace nezkousla. Pokud tedy chtěl Biden v závěru ještě pomoci Kamale, musel by se vzdát i prezidentské funkce. Harrisová by se stala prezidentkou, srpnová nominační konference Demokratů by neměla na vybranou a Newsom by vypadl ze hry.

Mezi Demokraty na Středozápadě je zase populární guvernérka Gretchen Whitmerová ze státu Michigan, o které se mezi znalci říká, že v každém případě zkusí svoji šanci o jedny volby dál, hned v těch prezidentských 2028. Uspěla v dřeňových sporech, kde jde o otázku víry – za její vlády se v Michiganu uvolnila potratová legislativa a zpřísnilo držení zbraní. Ale je tu taky Bidenův ministr dopravy Pete Buttigieg, který kandidoval v primárkách 2020 proti Bidenovi, pak se stal členem vlády a jejím neformálním mluvčím a ve funkci získal pověst obratného hasiče krizí.

Kandidátů na demokratickou nominaci by se tedy našlo víc, ale napřed se musel obejít problém, že na nominační konferenci přijedou 4000 volitelů s mandátem z primárek, kde vyhrával Biden. Se střídáním na špici demokratického peletonu je to tedy složité, ale je otázka, koho to ještě může zajímat. Výhra Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách se zdá být docela jistá, samozřejmě s výhradou, že vedle voličů jsou tu ještě střelci. Chybí věrohodné vysvětlení, proč tajná služba reagovala na přítomnost atentátníka na Trumpově mítinku v Boulderu až poté, co zazněly výstřely.

Zato politický dostřel zásadní změny, ke které se Spojené státy v příštím roce chystají, míří až k nám. Docela zajímavá byla konfrontace názorů na maďarského premiéra Viktora Orbána, který je teď v čele evropského předsednictví. Jeho pokus o zprostředkování mírového jednání o Ukrajině pobouřil staronovou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a označila to za čirý apeasement, čili ústup agresoru. Ale Donald Trump to vidí zcela jinak a ve své řeči na závěr nominační konference v Milwaukee označil Orbána za silného chlapa.

V zimní sezóně maškarních plesů tak můžeme čekat nejrůznější veselé výměny masek, ze šklebivek na jásavky a naopak. S válkou na Ukrajině to asi půjde nejrychleji. Trump je obchodník a vidí tam náklady bez šancí na výnos. Jeho „Amerika na prvním místě“ však může znamenat i Evropa na tom posledním. Přínos očekávané změny v USA proto může spočívat hlavně v tom, že konečně začneme myslet vlastní hlavou.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Potřebujeme více středoškoláků, respektive nové kapacity pro jejich ubytování?

12:17 Zdeněk Lanz: Potřebujeme více středoškoláků, respektive nové kapacity pro jejich ubytování?

Člověk nemusí být žádný velký odborník – ať už na školství a vzdělávání obecně, ekonomii, statistiku…