Co potápí Kypr – důsledky řecké krize, nebo daňový ráj pro ruské oligarchy? Je problém ostrova dost velký, aby zavařil i ostatním, nebo příliš malý na to, aby se mu musela věnovat pozornost? Spraví to další peníze, nebo tlak pokus zkasírovat ty, kdo to způsobili?

Ostrov, který vstoupil do EU roku 2004 jako ČR a je od roku 2008 členem eurozóny, požádal o pomoc už před devíti měsíci. Celkem požaduje 10 miliard euro na rekapitalizaci bank a 6,7 miliardy euro na financování státního dluhu, dohromady tedy 16,7 miliardy euro. Ani to nemusí stačit, protože zatím nejsou známy výsledky zátěžového testu kyperských bank (stress test), který by měl pracovat s realistickými čísly. Odhaduje se, že kyperské banky zaplatily důsledky řecké krize ztrátou o rozsahu 25 procent HDP. To je hodně, nejvíc v Evropě. Celá díra v bankovních bilancích však přesahuje 50 procent HDP.

Mezitím proběhly prezidentské volby a zvolený Nicos Anastasiades požádal, aby byla dohoda uzavřena do konce března a mohl se tak od začátku svého funkčního období věnovat její realizaci. Není to poslední termín pro příliv nových peněz, ten nastane až 3. června, kdy má Kypr splatit první státní dluhopisy za 1,4 miliardy euro. Pak bude muset splatit také 2,5 miliardy euro půjčky, kterou mu poskytlo Rusko.

HDP Kypru v běžných cenách činí podle Eurostatu necelých 18 miliard euro (osmkrát menší než ČR) a neroste (podobně jako ČR) od roku 2008. V přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly je HDP mírně vyšší než v ČR (která je teď na úrovni Řecka).

Základní rámec, co s tím, odhalilo důvěrné memorandum, které uniklo už před měsícem a bylo údajně připravené pro schůzku ministrů financí EU. Obsahovalo hned tři alternativy řešení. Pozornost přitáhla ta nejdrastičtější – což takhle odmítnout jakoukoliv pomoc držitelům nepojištěných vkladů a investorům do kyperských státních dluhopisů? Místo modelu „bail-out“ (vykoupíme je) by se použil model „bail-in“ (ať si to zaplatí sami). Kyperský bankovní systém by tak čekala vlna bankrotů.