Život po koronaviru: Nový začátek, to je jeden z mnoha příspěvků na toto téma, které se objevují na profesionálních i občanských stránkách internetu. Často je to smíšené, jako v příspěvku podepsaném Sergey Makhno Architects, tedy jménem původem ukrajinským, ale na dokonale propracovaném webu ZDE.

Dozvídáme se tam, že lidí teď lépe ocení bydlení v samostatném domku, byť mrňavém, ale s vlastními zdrojem elektřiny a vody a také vlastní filtrací a neutralizací případných patogenů. Musí mít pochopitelně kvalitní internetové připojení, aby se dalo pracovat z domova. I ve městech se budou lidé rozhlížet po kousku volné půdy, kde by si mohli něco vypěstovat. Přinejmenším se to na těch pokusech naučí, a bída pak může dát takovým dovednostem novou hodnotu. Budeme také přihlížet, jak se rozpadá globalizace a pomůžeme tomu i vlastním spotřebitelským chováním.

Znovu se vrací myšlenka opaku globalizace, tedy lokalizace a hospodaření na krátkou vzdálenost. Nejde o nějaké individuální farmaření, ale obnovu hospodářského života mimo velká města. Podobné představy vždycky vycházejí z nějakého zklamaného a protestního prostředí, hnané pocitem, že takhle už to opravdu nejde dál. Nezdá se, že bychom dneska v takové situaci byli, ale nedá se vyloučit, že se do ní plnou parou řítíme. Co potom? Jak postupovat?

To základní bylo vymyšleno už po finanční krizi Západu z let 2008 a 2009, kdy šťastným během historie lidem spadly do náručí také nové užitečné nástroje v podobě chytrých telefonů (počítač do každé kapsy), umělá inteligence (v cloudových službách) a obnovitelné zdroje energie (energetická nezávislost, dá se žít i jinde než na konci drátu). Můžeme si dopřát víc participace a přímé demokracie, prostřednictvím nějakých speciálních digitálních aplikací, víc spolupráce a sdílení, víc dohody na hospodaření, které je spíš pro život než pro peníze.

A nemusíme no tom mluvit jen takto obecně. Na internetu je volně k použití unikátní pracovní příručka pro potřeby Lokální akce udržitelné komunitní obnovy neboli LASER Workbook. Je to nevelká elektronická kniha o 160 stranách, avšak ta je jen nosičem odkazů na rozsáhlou knihovnu detailních návodů, jak vytvářet participativní akční skupiny pro hospodaření na principech lokálního ekonomického cyklu. V těchto návodech se probírají jednotlivé kroky tohoto procesu, takže celek je skutečným průvodcem komunitního rozvoje. Není to úplně nové, většina příspěvků je z roku 2013, ale není to také jediný takový zdroj, jen je snad nejúplnější, nejrozsáhlejší a nejradikálnější.

Tato mimořádná učebnice komunitního rozvoje vznikla ve spolupráci tří organizací: Natural Capitalism Solutions, Global Community Initiatives a America´s Development Foundation. Víc nám napoví, že na ní spolupracovaly osobnosti jako Hunter Lovinsová, Bernard Lietaer nebo Gwendolyn Hallsmithová, tedy absolutní špička. Všichni je však nemusejí znát, proto jim věnujme trochu pozornosti.

Američanka Hunter Lovinsová na sebe poprvé upozornila jako spoluautorka přelomové knihy Natural Capitalism (1999), na které se podílel také manžel Amory Lovins a environmentalista Paul Hawken (známý z neméně převratné The Ecology of Commerce). U nás vyšel Přírodní kapitalismus v Mladé frontě roku 2003 v překladu Bohuslava Blažka, sociálního ekologa s mimořádně hlubokou znalostí tématu lokalizace.

Lovinsová pak navázala na svou knihu založením neziskové organizace Natural Capitalism Solutions usilující o vznik alternativní ekonomiky „ve službě životu“ prostřednictvím vzdělávacích akcí, nabízením inovativních řešení a povzbuzováním mladých. Pro výzkumné aktivity Lovinsová založila legendární Rocky Mountains Institute. (ZDE)

Druhou z osobností vyjmenovaných v úvodu je Belgičan Bernard Lietaer, teoretik lokalizačního hnutí propojujícího participaci, udržitelnost a alternativní doplňkové měny. Původní profesí byl centrální bankéř a podílel se na konceptu eura a podstoupil tedy pozoruhodný posun v životní dráze. Obsahově to bylo v pořádku, neboť i ve vědecké práci varoval před měnovou monokulturou zacílenou na krátkodobou maximalizaci zisku. Považoval ji za příliš zranitelnou, jak jsme ostatně poznali v řadě krizí. Toto riziko lze zmírnit, když regiony či federace komunit zavedou doplňkové měny, propojující místní nevyužité zdroje s neuspokojenými potřebami. Digitální technologie tento úkol značně usnadňují.

Uvedené doplňkové měny se liší od národní měny nejen svým nezávislým základem, ale také tím, že více využívají sdílení a další nekonkurenční formy ekonomického chování. Jsou konstruovány pro uvažování v delším časovém horizontu a usnadňují orientaci na dlouhodobou vizi. Vnášejí tak do měnového ekosystému větší pestrost, základ větší odolnosti (resilience). Zároveň mohou být nástrojem participace, když takové peníze hlasují o použití pro veřejný účel.

Lietaerovo dílo bylo rozptýleno do bezpočtu příspěvků na jeho osobním internetovém portále Lietaer.com, ale ten byl krátce po jeho smrti (2019) vypnut. Nedávno zemřela i jeho blízká německá spolupracovnice Margrit Kennedyová, ale zůstala za ní mezinárodní síť pro měnovou diverzitu (NMD). Její portál Monneta.org slouží jako otevřená měnová univerzita a čerpá i z Lietaera.

Lietaer napsal také spoustu knih. Klíčovou je The Future of Money z roku 2001. (Mám ji s podpisem autora a patří ke klenotům mé knihovny.) Byla přeložena do spousty jazyků a navázaly na ni další, kde Lietaer rozpracovával myšlenky alternativních měn i s jejich sociologickými a filozofickými důsledky. K jedné z nich (Creating Wealth: Growing Local Economies with Local Currencies, 2011) si přizval jako spoluautorku Gwendolyn Hallsmithovou.

Hallsmithová tehdy působila v Berlingtonu, malého největšího města v nejmenším americkém státě Vermont. Ano, to je to město, kde začínal svoji politickou dráhu senátor Bernie Sanders, v 80. letech tam byl starostou. Hallsmithová tam založila organizaci Global Community Initiatives, jejímž úkolem se stala metodická podpora rozvoje iniciativ zdola.

Během relativně krátkého času pak zpracovala obrovskou sadu metodických materiálů o komunitním rozvoji, takže zmíněný průvodce LASER Workbook je především jejím dílem. Všechny příspěvky jsou volně dostupné na internetu. Někdy jsou to dílčí encyklopedická hesla, jindy ucelené knihy.Jde o učebnici, která by vystačila na doktorát. Mimochodem, taky Hallsmithová má za sebou více knih a v jedné má za spoluautora taky Michaela Shumana. To je další známé jméno, jde o průkopníka regionálního rozvoje metodou lokálního vlastnictví a vytlačování dovozů (LOIS), jak to rozvinul třeba v knize The Local Economy Solutions (2010). Nejnovější Shumanova práce s Hallsmithovou (Vermont dollars, Vermont sense, 2015) je orientována na zmíněný nejmenší stát americké Unie, který se tak stává laboratoří sociálních inovací.

Třetí organizací, která se podílela na vzniku našeho průvodce komunitního rozvoje metodou LASER je nezisková dobrovolnická organizace America´s Development Foundation registrovaná u agentury USAID a půsopbící na globální úrovni. V knize ji zastupuje prezident Michael Miller. Nadace shromažďuje peníze pro aktivistické skupiny v zahraničí, které pomohla vytvořit a zorganizovat do reprezentativních sdružení. Vedle toho nabízí také občanskou poradenskou službu. Spolupráce těchto tří organizací tedy vychází z podobných zkušeností.

Věnujme se oné knihovně, která shromažďuje návody na vytváření Lokální akce pro udržitelnou hospodářskou obnovu (Local Action for Sustainable Economic Renewal – LASER). Knihovna nese název LASER Reference Materials. Někdejší přímé propojení s textem LASER Guide už nefunguje. Všechno se odstěhovalo do cloudu na GoogleDisc. Ale když už si jednou na živou adresu sáhneme, můžeme tam snadno odskakovat, takže tak velká obtíž to zase není. (ZDE)

Průvodce budování systému komunitního rozvoje a participace metodou LASER je rozdělen do čtyř kapitol. První se věnuje aktivizaci obce (mobilizace), tvorbě atraktivní vize a strategickému plánování. Nejprve musíme založit iniciační skupinu a sestavit funkční vedení akce. Průvodce pak probírá nejrůznější modely organizací pro lokální ekonomickou obnovu a klade velký důraz na včasné zapojení stakeholderů a jejich doškolování. Na vlastní tvorbu ucelené vize, samozřejmě participativně, dojde teprve, když máme pohromadě lidi a rámcovou představu, čeho chceme dosáhnout.

Druhá kapitola nás seznamuje s pojmem reálného bohatství. Jeho podstatou je uspokojování lidských potřeb, nikoliv hromadění peněz. Začít bychom měli nad seznamem toho, co máme pro potřeby tvorby takového reálného bohatství. Musíme tedy udělat důkladnou inventuru použitelných lokálních aktiv. Ale pozor, tahle inventura nepočítá jen budovy a pozemky, ale i další, často přehlížené formy aktiv. Jsou tam taky aktiva pro lidský rozvoj, aktiva sociální a kulturní, institucionální, samozřejmě finanční, vybudovaná a pak – v neposlední řadě – ta environmentální. U všech aktiv musíme vyhodnotit jak současný stav, tak jejich potenciál.

K tomu potřebujeme znát globální trendy, které mohou náš lokální rozvoj ovlivnit. Je nutno uvážit, které chceme posílit (kreativní ekonomika, IT, obnovitelné zdroje, ekoturismus, udržitelné zemědělství), zatímco jiné vnímáme jako rizika a zkusíme je zvrátit nebo aspoň zbrzdit (závislost na dovozu a vnějším silném kapitálu). K tomu potřebujeme vědět, s jakými systémovými silami se musíme utkat, máme-li dosáhnout změny.

Důležité je také mít představu o nenaplněných potřebách komunity a zároveň ni o nedostatečně využitých zdrojích. Vede nás to k úvaze o potenciálu směny i jinou formou než za dluhové peníze.

Teprve pak může navázat stanovení konkrétních cílů. Uvedené cíle musí být SMART, tedy specifické, měřitelné, dosažitelné (Achievable), realistické a vymezené v čase (Time-bound). Cílem je aktiva rozvíjet, proměnit je v kapitál, jehož vlastností je obnova a rozvoj. Je to opakem drancování a využití pro krátkodobý zisk. Jde tedy o hospodaření, které je udržitelné a zachová dobré podmínky i příštím generacím.

Druhá polovina knihy se věnuje vlastním strategiím udržitelné ekonomické obnovy a realizaci konkrétních projektů. Tady je doprovodná knihovna jednotlivých nástrojů nejkonkrétnější, zejména nad výčtem alternativních nástrojů financování nebo budování podpůrné struktury, jako je podnikatelská síť nebo různé technoparky a inkubátory.

Najdeme tam inspiraci, jak postupovat, když nelze nebo nechceme pracovat s běžnou bankovní půjčkou. Nabízí se úvaha o komunitní podílovém investičním fondu, nadaci, komunitním rizikovém kapitálu, dále o komunitním nebo zaměstnaneckém vlastnictví a také o lokálních systémech obchodování. Mimořádný je příspěvek o uceleném projektu dlouhodobé vize kanadské Calgary. Je to dvousetstránkový dokument s detailním výčtem jednotlivých kroků.

Knihovna LASER Reference Materials obsahuje asi tři stovky volně dostupných příspěvků zahrnujících i ucelené studie. Ty nejčerstvější jsou čtyři až pět let staré a odrážejí dobu, kdy se svět zbavoval zbytků minulé krize. Dnes jsme se do toho ponořili znovu, takže spoustu věcí už musíme promýšlet jinak, ale pomůže nám aspoň naznačená struktura jednotlivých problémů, podle které můžeme postupovat.

Autoři systému LASER byli průkopníci a řešili problém systémově. Ve stejné době vznikaly i další iniciativy, jako program evropského výzkumu digitálních technologií pro decentralizované působení angažovaných občanů D-CENT (na kterém se podílel i Lietaer), nebo nejrůznější digitální nástroje pro mobilizaci a spolupráci občanů jako bruselský CitizenLab nebo tallinská aplikace SessionLab. Je tu také barcelonský systém Decidim, který přivedl protestující levici (Indignados) k moci. (ZDE, ZDE a ZDE)

V souhrnu jsme za těch pět až osm let značně pokročili, nemusíme už vynalézat kolo. Digitální participace je reálná a dostupná. Občané mohou mít větší kontrolu nad svým životem a prostředím. Mohou ji pak posilovat vytvářením federací s těmi, kdo uvažují obdobně. A mohou dostat reálný politický vliv. Tohle je skutečná moc bezmocných.

(Psáno pro webinář Alternativy Zdola a RLS ZDE)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele