Američané začínají být ve svém agresívním postoji vůči Rusku stále více izolovaní. I když beznadějné to není, Praha za nimi stojí (ač zdaleka ne celá). Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron jednal v pondělí večer pět hodin s ruským prezidentem Vladimírem Putinem o evropské bezpečnosti a padly návrhy, o kterých se snad dá jednat, německý kancléř Olaf Scholz ve Washingtonu odolával tlaku amerického prezidenta Joe Bidena, aby už se konečně vyjádřil, jak to těm Rusům nandá.

https://www.nytimes.com/live/2022/02/07/world/russia-ukraine-news

Podle Bidena je to však jasné. Kdyby Rusko „vtrhlo na Ukrajinu“, tak to prostě s plynovodem Nord Stream 2 „skončíme“. Jak to Američané udělají? „Slibuji vám, že budeme schopni to udělat,“ prohlásil Biden, jako kdyby do toho Němcům nic nebylo. „Jsme absolutně jednotni,“ informoval ještě za kancléře Scholze, když se ani v Bílém domě neměl k jasnému sdělení, jaké sankce by Německo přijalo. Rozvášněná americká politická scéna, kde se Demokraté předhánějí s Republikány, kdo bude na Rusa vlastenecky tvrdší, zatím pozoruje Němce s podezřením, protože nechtějí dodat na Ukrajinu zbraně a dokonce bránily britským přeletům s takovým nákladem.

Ani v Moskvě to z tohoto úhlu pohledu nevypadalo moc jednoznačně. Ruský prezident Putin znovu neřekl, že udeří na Ukrajinu, což americká média včetně New York Times interpretují podle nejlepší novinářské tradice, že se prostě ještě nerozhodl. Debata měla podle všeho dvě témata. Jedno je širší okruh otázek evropské bezpečnosti, kde Rusko odmítá představu USA a NATO, že její podstata spočívá v tom, že Moskva je na dostřel. Druhým bylo naplnění dohody o řešení ukrajinské krize, která byla dohodnuta už roku 2015 v podobě Minských dohod 2.

Ve věci „bezpečnosti na dotřel“ se v této souvislosti stále častěji připomíná Kubánská krize z roku 1962, kdy Sovětský svaz zkusil vyrovnat jednoznačnou americkou převahu ve všech zbraních jaderné triády tím, že vystavil Washington riziku aspoň toho, čím tenkrát disponoval. Kdyby něco začlo, pak by byl z kubánského území by byl na dostřel Washington i raketami středního doletu, jiných spolehlivých a dostatečně přesných tenkrát prý v Rusku moc nebylo. Dnes se historici přou o to, zda to bylo s tím střílením myšleno vážně. Doopravdy prý nikdo nikam střílet nechtěl, obě strany věděly, co hrozí. Problém byl jen v tom, jak z toho vycouvat bez ztráty tváře. A něco podobného se z toho může vyklubat i dnes.

Pokud jde o ty Minské dohody 2, měly situaci uklidnit příměřím, stažením těžkých zbraní z obou linií fronty, a hlavně přiznáním zvláštního statutu Doněcku i Luhansku, což by se realizovalo volbami v jejich režii. Kyjev to teď odmítá, také volby nabízel jen federální pod ústředním dohledem.

Dohodu vyjednali ukrajinský prezident Petro Porošenko, ruský prezident Vladimír Putin, francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová v rámci čtyřčlenné skupiny „normandského formátu“, ale nepodpisovali ji oni, podpisem ji stvrdila kontaktní skupina obou znesvářených stran a OBSE, která měla dohlížet na její dodržování. Nyní bylo jednání „normandského formátů“ obnoveno na úrovni vysokých expertů. První jednání proběhlo v Paříži. Prezident Macron teď nejspíš vyjednával, aby příští schůzka plánovaná v nejbližším období v Moskvě směřovala k nějakému závěru, který by byl přijat na vrcholné schůzce. Pozorný čtenář si jistě všiml, že USA v tomto evropském vyjednávání zapojeny nejsou, byť by se ve finále jistě pokusily nějak vnutit.

Dohoda Minsk 2 byla veřejná. Zkusme si ji na závěr připomenout, aby bylo jasné, kde vzniklo toto dílčí napětí a jak si s ním poradit. Může to být snazší než ono druhé téma evropské bezpečnosti, ale kdyby se podařilo dosáhnout pokroku na východě Ukrajiny, pohnulo by to i tím širším problémem, který by nebyl tlačen do extrémů vyhrožováním bezprostřední válkou.

Dohoda Minsk 2 byla v Česku publikována ČTK, tohle je přehledná úprava MfD:

1. Okamžité příměří

Neprodlené a úplné přerušení palby v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny a jeho přísné dodržování počínaje 00:00 (kyjevského času) 15. února 2015.

2. Stažení těžkých zbraní

Stažení všech těžkých zbraní oběma stranami na stejnou vzdálenost s cílem vytvořit zóny bezpečnosti o šířce minimálně 50 kilometrů pro dělostřelecké systémy s kalibrem 100 milimetrů a více, zóny bezpečnosti o šířce 70 kilometrů pro raketomety a o šířce 140 kilometrů pro raketomety Tornado-S, Uragan, Smerč a taktické raketové systémy Točka (Točka U):

- pro ukrajinská vojska od faktické linie dotyku; 

- pro ozbrojené formace jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny od linie dotyku podle minského memoranda z 19. září 2014.

Stažení výše uvedených těžkých zbraní začne nejpozději druhý den po přerušení palby a skončí během 14 dnů.

K tomuto procesu přispěje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě za podpory třístranné kontaktní skupiny.

3. Monitorování OBSE

Zajistit ze strany OBSE efektivní monitorování a ověření režimu zastavení palby a stažení těžkých zbraní počínaje prvním dnem stahování, s využitím všech nezbytných technických prostředků včetně satelitů, bezpilotních letounů, radiolokačních systémů atd.

4. Zvláštní režim v Donbasu

Počínaje prvním dnem po stažení zahájit dialog o způsobech provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a zákonem Ukrajiny „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ a rovněž o budoucím režimu těchto regionů na základě uvedeného zákona.

Neprodleně, nejpozději 30 dnů od podpisu tohoto dokumentu, přijmout usnesení Nejvyšší rady Ukrajiny s uvedením území, kterého se týká zvláštní režim v souladu s ukrajinským zákonem „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ na základě linie stanovené minským memorandem z 19. září 2014.

5. Amnestie

Zajistit omilostnění a amnestii formou zákona, který zakáže pronásledování a potrestání osob v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny.

6. Výměna zajatců

Zajistit osvobození a výměnu všech rukojmích a nezákonně zadržovaných osob podle principu „všechny za všechny“. Tento proces musí skončit nejpozději pátý den po stažení.

7. Humanitární pomoc

Zajistit bezpečný přístup, dodávky, ochranu a rozdělování humanitární pomoci potřebným na základě mezinárodního mechanismu.

8. Penze a daně

Stanovit způsoby plného obnovení sociálně-ekonomických vazeb, včetně sociálních převodů, jako jsou výplaty penzí a jiné platby (příjmy, včasné placení všech komunálních účtů, obnova zdanění v rámci právního rámce Ukrajiny).

S tímto cílem Ukrajina obnoví správu svého bankovního systému v regionech zasažených konfliktem, a pravděpodobně bude vytvořen mezinárodní mechanismus na podporu těchto převodů.

9. Kontrola hranice

Obnova plné kontroly státní hranice ze strany ukrajinské vlády ve všech zónách konfliktu, která začne první den po místních volbách a skončí po komplexním politickém urovnání (místní volby v jednotlivých obvodech Doněcké a Luhanské oblasti na základě ukrajinského zákona a ústavní reforma) do konce roku 2015 při podmínce splnění bodu 11 - při konzultacích a po dohodě s představiteli jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.

10. Odchod zahraničních vojsk

Odsun všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území pod dohledem OBSE. Odzbrojení všech nezákonných skupin.

11. Ústavní reforma

Realizace ústavní reformy na Ukrajině s účinností nové ústavy ke konci roku 2015, která jako klíčový prvek předpokládá decentralizaci (s ohledem na zvláštnosti jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti dohodnuté s představiteli těchto regionů) a rovněž přijetí stálé právní úpravy zvláštního statusu jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s opatřeními uvedenými v poznámce (viz poznámka) do konce roku 2015.

12. Volby

Na základě ukrajinského zákona „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ otázky týkající se místních voleb budou posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny. Volby se uskuteční při dodržení odpovídajících standardů OBSE při monitorování ze strany Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE.

13. Kontaktní skupina

Zintenzivnit činnost třístranné kontaktní skupiny včetně vytvoření pracovních skupin pro realizaci odpovídajících aspektů minských dohod. Budou odrážet složení třístranné kontaktní skupiny.

Poznámka

Taková opatření v souladu se zákonem „o zvláštním pořádku místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ zahrnují následující: 

- zbavení trestů, pronásledování a diskriminace osob spojených s událostmi v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- právo na jazykové sebeurčení; 

- účast orgánů místní samosprávy na jmenování šéfů orgánů prokuratury a soudů v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

 - možnost centrálních orgánů výkonné moci uzavírat s příslušnými orgány místní samosprávy dohody týkající se ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti; 

- stát poskytuje podporu sociálně-ekonomického rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti; 

- součinnost ze strany centrálních orgánů moci při přeshraniční spolupráci jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti s regiony Ruské federace; 

- vytvoření oddílů lidové milice na základě rozhodnutí místních rad s cílem podpořit veřejný pořádek v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách stanovených Nejvyšší radou Ukrajiny nemůže být předčasně zrušen.

Dokument podepsali členové kontaktní skupiny

I když dohodu o řešení ukrajinské krize vyjednali státníci Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny, závěrečný dokument místo nich podepsali členové kontaktní skupiny: 

Heidi Tagliavini za OBSE, druhý ukrajinský prezident Leonid Kučma, velvyslanec Ruské federace na Ukrajině Michail Zurabov a separatističtí vůdci Alexandr Zacharčenko a Ihor Plotnickij.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/dokument-text-dohody-z-minsku-ukrajina-rusko-obse-donbas.A150212_151911_zahranicni_vez

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele