Americké trhy se třesou, možná před volbami, které jsou 6. listopadu, možná před něčím jiným. Možná v tom mají jen zmatek. Ještě 21. září vystoupal klíčový burzovní index 500 nejlepších společností podle agentury S&P na dosud nejvyšší hodnotu, ale pár dní poté už jej hledáme někde na ročním dně. V pátek padal o dalších 2,8 procenta. Může se tam přenášet nejistota volebního výsledku z prvního listopadového úterý, kdy se tradičně volí celá Sněmovna reprezentantů (mají to jen na dva roky!) a třetina Senátu. Tam se to taky obrací.

Ve hře je hodně. Demokrati měli dlouho naději, že ovládnu Senát a budou schopni zahájit odvolávání prezidenta Donalda Trumpa, nějaký důvod už se najde. Pak by skončily obchodní války a řada dalších opatření, které Trump podnikl proti globalizačním zběsilostem a na podporu domácí výroby. Výsledek voleb tedy může mít velký dopad na určitý okruh podnikání, které nejvíc těží z globalizace. To jsou ty největší podniky, které mají také největší zastoupení na burze. Proto možná v září letěly burzovní indexy nahoru.

Jenže tato naděje už zřejmě padla. A slábne také šance na ovládnutí další komory, Sněmovny reprezentantů. Momentálně tam Demokraté mají naději na „jistý“ zisk 205 křesel, zatímco Republikáni jen 199. Ve hře je však dalších 31 volebních obvodů, kde je výsledek nejistý. A Trump je na dosud nejlepších číslech v průzkumech veřejného mínění.

Argumentace Demokratů, že Trump škodí, totiž čím dál víc vázne, protože většina ekonomiky prožívá konjunkturu, že se může přetrhnout. Škodí to jen těm, proti komu voliči hlasovali před dvěma lety, když dávali najevo potřebu rozvrátit sebestředný establishment. Ať už to byli voliči Trumpa na republikánské straně nebo straníci Bernieho Sanderse mezi voliči Demokratů.

Možná kvůli českému zázemí prezidentovy rodiny teď zazněl výklad o důsledcích Trumpových reforem na příkladu chicagského podnikatele s českými předky. Londýnské Financial Times vyzpovídaly majitele firmy Atlas Tool Works z oboru přesného strojírenství. Podnik založil právě před sto lety český pradědeček dnešního majitele Zacha Mottla.

Jsou v tom zlaté české. Původně se firma vypracovala do pozice dodavatele zařízení pro americké telekomunikační společností, ale na začátku století nastoupili Číňané a bylo po zakázkách. Nezbylo než změnit obor. Stalo se jím přesné strojírenství dodávající součástky pro kosmický průmysl a zdravotnictví. Zvládli to, a tak po několika krušných letech prožívají časy hojnosti, takže si mohou dovolit zvyšovat mzdy a platit až 3 % „vyrovnávacího“ příspěvku na penze (když zaměstnanec do stejného programu pošle taky 3 %).

Nás zajímá, jak pan Mottl hodnotí celkovou situaci. „Zapomínáme někdy, že ti, kdo nejvíc křičí o clech a rostoucích nákladech, představují jen nepatrný zlomek ekonomiky, zatímco malé podniky jako je ten náš tvoří její většinu – a já jsem pro celní ochranu.“

Financial Times prokazují profesionalitu i odvahu, když jdou za tématem a shrnují: Zatímco rozhovory s bankéři, generálními řediteli a tvůrci politik v New Yorku a Washingtonu jsou prosyceny obavami z obchodní války s Čínou, pro spoustu podnikatelů v srdci americké strojírenské výroby je dopad cel okrajový ve srovnání s impulzem, který jim nabídlo snížení daní a rozvolnění regulací.

Prezident Trump se rád pochválí, když se do toho jiní nehrnou, ale jeho tweety teď právem oslavují nejnižší úroveň nezaměstnanosti za bezmála půl století. Důvěra výrobců je na nejvyšší úrovni za poslední dvě desetiletí, co se tento údaj zjišťuje. Malé podnikání srší největším optimismem zaznamenaným v historii vůbec. Je dokonce výše než v době nástupu prezidenta Ronalda Reagana.

Není to úplný obraz, jsou i tací, kteří trpí. Velké firmy mají obavy z důsledků obchodní války s Čínou, která se může promítnout – bojí se třeba řetězce – už do cen vánočního zboží. Výrobci elektroniky, kteří stojí na obrovsky komplikované dodavatelské síti z celého světa, mohou změnit dodavatele. Ale bude to drahé. Automobilový průmysl je v podobné situaci.

Mohli bychom také poukázat na odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody nebo na riziko vypovídání nejvýznamnějších odzbrojovacích dohod. Ale proti antiklimatickému Washingtonu je tu odhodlání největších států Unie dohodu dodržet. A bojechtivé řeči amerického prezidenta nezvýšily bojové aktivity amerických jednotek ve světě. Dokonce proto se možná ty řeči vedou, aby se vlk natěšil a koza zůstala celá.

Dejme však slovo zástupcům americké hospodářské většiny. Pan Mottl, který už to dotáhl na předsedu správní rady Svazu pro technologie a výrobu státu Illinois, říká, že je prezidentovi vděčný za to, když prohlásil, že „už toho bylo právě dost“ a zavedl cla, která umožňují konkurovat dotovaným čínským dovozům. Sám není straník, z hlediska voleb je „nezávislý“, nicméně oceňuje volbu Trumpa a následující kroky – daňovou reformu, cla, na kterých vydělalo mnoho malých výrobců. Vidí snahu o návrat dodavatelského řetězce zpátky do země. Cítí kolem sebe optimismus, že Spojené státy jsou znovu místem k podnikání.

Letošní stý rok byl pro firmu nejrušnější, má obrovský přírůstek poptávky. Kniha zakázek je plná. Také další výrobci prý říkají, že podmínky se opravdu mění, takže kdyby uvažovali o novém výrobku, bude to možná Amerika, kde ho začnou dělat...

Tak co byste chtěli?

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.