Česká republika nadále patří mezi premianty EU, ale jen podle největší inflace. V měsíčních datech nás občas někdo předběhne, ale dlouhodobý vývoj jasně ukazuje, kdo tady míří nejvýš. Ve smršti čísel z Českého statistického úřadu jsou nejnápadnější ceny energií, kdy elektřina zdražila meziročně skoro trojnásobně, ale zarazí i skok v cenách brambor o polovinu nebo cukru, který to zvládl za jediný měsíc (zvýraznil jsem to):

„Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 8,5 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v září. Toto zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle bydlení. Ceny elektřiny zrychlily svůj meziroční růst na 148,6 % (v září 16,5 %) zejména vlivem jejich výrazného poklesu v říjnu 2022. Naopak ceny zemního plynu zpomalily svůj růst na 6,2 % (v září 12,5 %), ceny tepla a teplé vody na 31,0 % (v září 36,2 %) a tuhých paliv na 3,9 % (v září 12,9 %). Na meziroční cenový vývoj měl také vliv mírnější růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny chleba v říjnu vzrostly o 5,1 % (v září o 10,3 %), zeleniny o 12,4 % (v září o 20,4 %), z čehož ceny brambor byly vyšší o 48,5 % (v září o 63,4 %). Ceny vajec klesly o 6,2 % (v září růst o 7,5 %) a ceny cukru o 11,1 % (v září růst o 44,6 %).“

ZDE

U cen elektřiny hrálo roli ukončení cenového stropu. Ale to je detail, který moc nemění na celkovém obraze. Nejvýmluvnější je graf z čísel Eurostatu, který ukazuje, že dlouhodobě v inflaci Evropě kralujeme.

Kdo by chtěl ta čísla podrobněji, najde je na adrese ZDE.  

Inflace Fialově vládě vyhovuje, protože nafouknuté příjmy z DPH a některých dalších daní usnadňují splácení dluhů, které teď seká jako Baťa cvičky. To je taky jeden z důvodů, proč se tato vláda tak hrnula do jinak zcela šíleného „konsolidačního balíčku“. Vedle toho, že tím přenáší řadu dosavadních veřejných výdajů na občany, může se spolehnout i na to, že tím znovu o něco prodlouží inflaci. Zato lidé žijící z běžných příjmů jsou na tom zcela opačně, protože ceny utržené ze řetězu utekly našim mzdám až kamsi za obzor.

Podívejme se na konkrétní čísla. Na konci roku 2021, kdy byla pětikoaliční vláda Petra Fialy ustavena, činila průměrná hrubá mzda 40 135 korun. Teď je jedno, že na ni dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou, budeme sledovat, jak rostla a považujme to za tempo celkového mzdového růstu. Jestliže se ve druhém čtvrtletí letošního roku se průměrná hrubá mzda doškrábala na 42 246 korun, berme to jako zprávu, že jsme si za tu dobu všichni mzdově pomohli průměrně o 5,6 procenta.

ZDE a ZDE

To je však zlomek toho, co za tu dobu zvládla průměrná spotřebitelská inflace, která mezitím vyletěla o 28,8 procenta. Když tedy porovnáme přírůstek mezd, tedy peníze, kterým jsme si pomohli, s penězi, o které jsme přišli, vidíme drastický propad reálných průměrných mezd o 23,2 procenta. A tento propad je taky tím nejvýmluvnějším vysvědčením naší drahé vlády. Ano, z pohledu občana je pěkně mastně drahá.

V některých segmentech je to ještě drsnější. Česká inflace je hnána cenami elektřiny, které jen za loňský rok poskytly vládě 54 miliard korun z dividend ČEZu. Nemá tedy důvod něco na tom měnit. Když však srovnáme pětiprocentní růst našich mezd (do letošního června, pozdější data nemáme) s růstem cen energií a bydlení o 43,6 procenta za stejné období, polije nás studený pot. Hodně lidí dorovnává tenhle rozdíl z úspor, které však jednou dojdou.

Ale jsou tu také potraviny, které zdražily za tu dobu o 35,5 procenta. Jít do hospody na oběd, když se ceny stravování (a ubytování) zvedly o 43,3 procenta, je luxus jako za totáče. Důchodci mají růst cen ještě o trochu vyšší. Ale neviděl bych to tak černě, mají zase čas krmit králíky. Pokud nežijí v paneláku. Tam už jsou lepší housle někde u metra nebo v menší obci před kostelem.

Děláme, co je třeba, komentuje to Petr Fiala z plakátů, které mu asi poradil někdo, kdo už se na to taky nemůže dívat. Děláme, co je třeba, abychom šli co nejrychleji od válu…

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele