Než aby si vyslechl další výzvu prezidenta Miloše Zemana k odstoupení, která by na něj čekala v Liberci na schůzce s představiteli koaličních stran, dal premiér Bohuslav Sobotka přednost cestě do Lucemburska, kde se na něj obořili poslové špatných zpráv z příštího jádra EU. Společným jmenovatelem obou událostí je ústupová bitva do bezvýznamnosti. Doma ji reprezentuje drastický pokles volebních preferencí ČSSD, v Evropské unii postavení ČR jako brzdy, které se bude třeba nejspíš už na červnovém summitu EU zbavit.

Poklesu preferencí ČSSD se nelze divit. I když se strana odvolává k tradici české sociální demokracie, jejíž kořeny sahají do mocných sebeobranných bojů dělnické třídy na konci předminulého století, nemá už s ní prakticky nic společného. I kdyby se tam našla nějaká ta levicová teze (Evropou teď frčí občanská a zaměstnanecká spoluúčast na řízení a budování hospodářské odolnosti regionů s rostoucím podílem družstevnictví), není ji možné brát vážně. Z ČSSD se se stal uzavřený klub čekatelů na funkci, který mezi sebe nikoho nepustí, aby někoho nepředběhl v pořadí na kandidátku.

Také naše zahraniční bilance připomíná hromadu zbytků vyšňořenou zdáním. Členství v Evropské unii je našimi elitami vnímáno jen jako přístup ke studnici výhod, ovšem jen pro některé. Hlavním tématem jsou evropské dotace, nikoliv obrana práv občanů a přibližování jejich úrovně nějakému unijnímu standardu. A tak proti evropským dotacím ve výši řádově stovky miliard korun ročně je třeba započítat několikanásobně vyšší proud zisků proudících do zahraničí. Naposledy byl skoro čtyřikrát vyšší. A to nemluvíme o nákladech toho, že se slouhovsky podílíme na přepadání cizích zemí nebo že ČNB nabídne sousedům ČR v dlouhodobé desetiprocentní slevě.

Je komické tvrzení, jak to krásně sociálně vedeme, když máme nejméně osob s příjmem v pásmu chudoby. Domácí chudoby. Když se však srovnáme se západním nebo jižním sousedem, který je pro ty mladší a zdatnější vzdálen nejvýš dva dny ostré chůze, je to pouze naše nejvyšší patro, horních deset procent, kdo bere aspoň západní minimální mzdu. Zbytek ČR je podměrečný.

Nevím, proč český premiér do Lucemburska jezdil. Dozvěděl se, co už dávno víme, že vedle unijního jádra, které bude znovu tvořeno Německem, Francií a zeměmi Beneluxu, bude i druhá kolej. Podle lucemburského premiéra je vícerychlostní Evropa lepší než přešlapování na místě. Bez nás to tedy půjde rychleji. A na druhou kolej zamíříme jako ti, kdo budou muset rozhodnutí jádra akceptovat, ale nebudou je moci ovlivnit. Naše hospodářské podřízení nám neumožňuje nějaké manévry, jen poslušné přijímání velkých objednávek a vyplňování skromných faktur.