V prvních devíti měsících zvedlo dodávky o 15 procent, „a pokud budeme požádáni o víc, dáme víc,“ řekl Putin podle agentury Bloomberg. Pozastavil se však nad evropským přístupem, kdy se zásobníky doplňují z trhu s krátkodobými kontrakty, zatímco logika velí tohle stavět na dlouhodobých kontraktech. Produkce Gazpromu teď byla největší za desetiletí, ale vzrostla také domácí poptávka, protože ruské září bylo nezvykle chladné.

„Rusko bezezbytku plní své smluvní závazky vůči svým partnerům, včetně Evropy, a zajišťuje garantované nepřetržité dodávky plynu v tomto směru,“ prohlásil ruský prezident. Jak dodal, nové plynovody včetně Nord Stream 2 „zajistí stabilitu a předvídatelnost dodávek plynu pro Evropany v potřebných objemech v nadcházejících letech“. Viz zde.

Byl už to druhý Putinův pokus o uklidnění trhu během několika dnů. Ten první zpočátku zabral a ceny plynu začaly klesat, ale pak se znovu vrátily k růstu. Po tomto druhém prohlášení trhy znovu zaznamenaly zhruba jednoprocentní pokles cen ropy a plynu, což by mohl být signál, že už jsme za vrcholem.

Jinou věcí je postavení plynu jako jakéhosi přechodného energetického zdroje po odchodu od uhlí. Objevují se zprávy, že půjdeme v lepším případě z deště pod okap, a v horším že je to dokonalá katastrofa. Zemní plyn sice poskytuje energii s polovičními emisemi uhlíku, ale to platí jen na konci hořáku. Když jdeme po celé délce trubky od naleziště až ke spotřebiteli, je tam spousta úniků. Pak už se prosazuje jiná vlastnost metanu, který je hlavní složkou zemního plynu, že v atmosféře škodí řádově více než CO2.

Prvních dvacet let škodí asi dvacetkrát víc, odhady se liší. V zásadě se má za to, že když uniknou do atmosféry tři procenta zemního plynu, způsobí stejné skleníkové emise jako kdyby se ve stejném energetickém objemu spalovalo uhlí. A ony úniky jsou často mnohem vyšší než ona tři procenta.