Bohužel, je to tak, ceny plynu obrátily z poklesové fáze a letí ještě výše. Na zprávu o zastavení provozu západoevropské větve ruského plynovodu Jamal burzy zareagovaly skokem o 20 procent nad dosavadní rekordní úroveň a v úterý plyn uzavíral na 181 euro za megawatthodinu. Podle ruského vysvětlení, v Moskvě mrzne jako v Rusku, proto se Gazprom rozhodl, že nebude brát nové exportní objednávky.

Pokud jde o cenu, která je osmkrát vyšší než na začátku roku (kdy však dobíhalo dlouhé období extrémně nízkých cen), je to cena ze spotového trhu, čili pro ty, kdo musí nakupovat teď. České plynárenské společnosti zatím čerpají ze svých zásobníků. Rekordní burzovní cena se tedy týká jen zoufalců, pro které se muselo přikupovat po zhroucení Bohemia Energy a dalších dodavatelů, kteří zásoby nedělají a byli fakticky jen překupníky.

Jinou věcí je, že ceny plynu mají vliv i na ceny elektřiny, a ta se zatím nedá uskladnit na sezónu dopředu. Tady mají ceny z burzy mnohem širší dopad. Aspoň částečně se jim vyhne jen ten, kdo si vyrábí elektřinu a teplo sám nebo je napojen na komunitní energetiku obnovitelných zdrojů. Pro tu zatím v Česku nebyly vytvořeny právní podmínky, přestože jsme se k tomu zavázali schválením hned dvou evropských směrnic.

Gazprom tvrdí, že plní všechny dlouhodobé kontrakty. V tom je jádro pudla. V Evropě se teď na dlouhodobost moc nehraje a zavedla se povinnost nakupovat z energetické burzy. Jestliže se nám zdálo, že je to dobrý nástroj, neboť konkurence bude udržovat ceny na nízké úrovni, najednou to neplatí. Poptávka po energii vychází z ekonomického výkonu. Loni spousta fabrik stála v karanténách, nakupovalo se tedy méně. Jenže těžba musí být stálá. Ruský zájem o dlouhodobé kontrakty je přirozený. Gazprom má zásobníky i v Evropě, může si poradit s krátkodobými výkyvy poptávky. Ale tohle bylo moc.

Nyní se Rusové rozhodli, že nechají evropské problémy na evropských hlavách. Od jara je potřeba plynu víc, ale Rusko dodávalo stejně jako loni, přesně podle dlouhodobých kontraktů. Zásobníky byly poloprázdné, pak přišlo studené jaro, muselo se víc topit, a výsledky známe. Jsou tu taky klimatická opatření, kdy uhlí ustupuje trochu přijatelnějšímu plynu. I když klimatická šetrnost zemního plynu sporná, měly by se započítat taky úniky metanu při těžbě. V září začala větší poptávka v Rusku, zvýšená těžba šla tam. Pak se začaly doplňovat zásobníky Gazpromu v Evropě. Zvýšenou poptávku měl uspokojit dokončený plynovod North Stream 2. Ten se však stal předmětem geopolitických hrátek a poběží nejdřív v létě. Když hraju, tak hraju. Kdo má silnější kartu?