Zbyněk Fiala: Rozdělená Francie

09.07.2024 10:14 | Glosa

Vítězství francouzské levice v parlamentních volbách je nečekané, ale ne dost velké na to, aby bylo jasné, kdo bude v zemi vládnout.

Zbyněk Fiala: Rozdělená Francie
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Sny o absolutním vítězství krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové (RN) se rozplynuly, z druhého kola francouzských parlamentních voleb vzešla jako nejsilnější sjednocená Nová lidová fronta vedená krajně levicovým Jean-Lucem Mélanchonem (NFP). Před lepenovce se dostali i vládní centristé s koalicí Společně (Ensemble) kolem prezidenta Emmanuela Macrona. Avšak to, že se podařilo zabránit opakování jednoznačného vítězství Národního sdružení z prvního kola nebo z předchozích evropských voleb, neznamená, že Francie teď ví, jak dál.

Vítězný blok levicové Nové lidové fronty, který získal 182 poslanců, má jen malý náskok před centristickou koalicí se 168 hlasy. Je tu sice ještě 13 dalších levicových poslanců, kteří postupovali ve volbách samostatně, ale centristé zase mohou počítat s podporou části rozštěpených Republikánů (45) a nejspíš i maličkých středových stran (6). Lepenovské Národní sdružení posílené druhou částí Republikánů skončilo až třetí se 143 poslanci a nepomůže mu ani to, že může zalovit mezi 15 poslanci nezávislé pravice.

V druhém kole francouzských parlamentních voleb uspěla taktika vytažená ze zaprášených regálů z bojů před 2. světovou válkou, kdy sociální demokrat Leon Blum odrazil blokem sjednocené Lidové fronty hrozbu fašismu. Tentokrát funkční blok proti lepenovskému Národnímu sdružen tvořila levicová Nová lidová fronta spolu s vládními centristy. Klíčová byla dohoda pro volební obvody, kde do druhého kola postoupili tři kandidáti a vedli pravicoví lepenovci. Tam trojka odstoupila, aby druhé kolo proběhlo v podobě „všichni proti extrémní pravici“.

Teklo přitom hodně politické krve, protože se svojí šancí na zvolení se muselo rozloučit více než 200 kandidátů. Základní cíl však byl splněn. Potvrdilo se, že těch, kdo nechtějí lepenovce, je víc, než těch, kdo je chtějí. Jenže teď bude potřeba sestavit vládu. Premiér Attal už odstupuje. Žádná ze tří volebních koalic nemá potřebnou většinu. Jisté je jen to, že jak vítězná krajní levice, tak poražená krajní pravice v parlamentu posílily a musí se s nimi počítat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Myslíte, že bysme byli v bezpečí i bez NATO?

Nebo v NATO bez účasti USA? Já si to masivní zbrojení vysvětluju tak, že se Evropa i my probrali z toho, že nejde spoléhat jen na USA a snaží se zajistit naši bezpečnost. Souhlasím s vámi, že to možná až přehání, na druhou stranu roky tu obranu nikdo pořádně neřešil. Nebo vy myslíte, že posílení naš...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Hon na čarodějnice, nebo...

12:04 Jiří Halík: Hon na čarodějnice, nebo...

Europoslanec Niedermayer z TOP 09 cítil potřebu se vyjádřit k případu Marine Le Penové. Europoslance…