Přirozeně, že ministr financí za nic nemůže. Pokud mu to nevyjde, může za to Španělsko (ekonomie se mu stala španělskou vesnicí?), finanční trhy a evropské fondy. Tak aspoň vyznělo jeho nedělní vyjádření v České televizi v Otázkách Václava Moravce. Trochu jiný obraz nabízí sada doporučení Evropská komise české vládě v rámci „evropského semestru“ (koordinace unijní hospodářské politiky). Úvodní pasáž lze tlumočit slovy - vyhněte se tupým škrtům, zachovejte výdaje ve prospěch růstu a věnujte větší pozornost efektivnosti veřejných výdajů. Za zmínkou o efektivnosti přitom hledejme diplomatickou pobídku, aby šetření začalo tím, že se přestane podvádět a krást.

Nejde však jen o slova. Státní rozpočet počítá s příspěvkem sto miliard korun z evropských fondů, ale do Česka zatím připluly jen dvě miliardy korun. Vláda už se zabývala analýzou, podle které můžeme jen v operačních programech Životní prostředí a Vzdělávání pro konkurenceschopnost přijít o 22 miliard korun. U dalších programů se to zatím nikdo neodvážil detailněji spočítat.

Chybějící evropské fondy tedy do státního rozpočtu zasáhnou velice negativně a Kalouskovo ministerstvo v tom má svůj podíl. Veškeré evropské financování je pozastaveno nejen kvůli sérii korupčních kauz (Buštěhrad mezi nimi není), ale zejména kvůli systematickém zkreslování kontroly využití evropských prostředků centrálním auditním orgánem, kterým je právě Ministerstvo financí ČR.

Upozornila na to zpráva Evropského účetního dvora, která zjistila „významné riziko, že centrální auditní orgán systematicky upravuje výsledky auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici.“ Podle deníku Insider pak proběhl 18. června v Lucemburku pokus české mise, složené z náměstků ministrů financí a místního rozvoje, problém „vysvětlit“ a dosáhnout toho, že zmínka o systematickém zkreslování auditu na ministerstvu financí bude odstraněna a financování obnoveno. To se nepovedlo. Pokud znovu z Bruselu nějaké peníze přijdou, bude to nejdřív v říjnu.

S Evropským účetním dvorem jsme se tedy zatím nedomluvili, a Evropská komise to vidí stejně. V analytické pasáži dokumentu, který bude na evropském summitu 28. června schválen jako Doporučení Evropské rady, poukazuje na nedodržování pravidel ve výběrových řízeních a další „významné zdroje problémů“ v použití evropských fondů. Zaznamenává nový zákon o výběrových řízeních pro veřejné zakázky, ale pouze důsledné vyžadování a prosazování tohoto zákona je „klíčové pro jeho věrohodnost a efektivnost“. Současně však poukazuje na to, že „problém anonymních akcií stále není dořešen“.

Zlověstně zní věta, která má přesně opačný charakter než nedělní Kalouskovo vyjádření u Moravců, kde trval na tom, že schodek 105 miliard korun bude dodržen. Jedná se o větu, kterou Evropská komise hodnotí český program snižování rozpočtových schodků. Podle komise je však tento program spojen se „závažnými riziky“. Rizika však spatřuje v takové politice rozpočtových úspor, která zemi zbavují zdrojů na podporu růstu. To znamená úspor za cenu recese (a logického dalšího růstu zadluženosti).

Jedním z dalších zmíněných je také zákon o vyrovnání s církvemi. Dokument, jehož návrh byl prakticky uzavřen před čtvrtečním summitem EU, rovněž žádá rozpočtová opatření „trvalého charakteru“. Poukazuje tak na chaos „dočasných“ zvýšení DPH a „solidárního příplatku“ daně z vyšších příjmů, které mají fungovat příští dva roky.

Proto se Evropská komise zajímá o to, co v ČR nastane, až současný konsolidační program skončí. Rozpočtové schodky byly zatím lepeny jen tupými škrty na úkor výdajů ve prospěch hospodářského růstu. Program přitom obsahuje plošné škrty i na další léta, zatímco plánovaná zvýšení příjmů mají jen dočasný charakter. Jinými slovy – je to program typu „po nás potopa“.

Varovně zní pasáž o konkurenceschopnosti. Česká republika potřebuje „důrazné podněty“ (to mobilise), které ji posunou k růstu založenému na inovacích, vyšší přidané hodnotě a lidském kapitálu, protože už nelze spoléhat na to, že jen příliv kapitálu se postará o další sbližování hospodářské úrovně (je to předpověď omezení evropských fondů v příští finanční perspektivě??). Poukazuje také na „klíčový problém“ kvality vysokoškolského vzdělávání, na konflikty ministerstva školství s akademickou obcí a na pokles výsledků školního žactva v mezinárodním srovnání.

Takže doporučení:

Vyhnout se tupým škrtům, zvýšit efektivnost veřejných výdajů a zaměřit se na zvýšení takových daňových příjmů, které nepodtrhnou hospodářský růst. Uvažujme o majetkových daních, o daních z oblasti životního prostředí (jako impulz pro inovace?). Zabývejme se rozdíly ve zdanění zaměstnanců a OSVČ. Zlepšeme výběr daní a boj s daňovými úniky. Konflikt s odbory mohou vyvolat pochyby o potřebě předdůchodů.

Důrazně je doporučována větší pozornost službám pro matky s dětmi, zejména širší dostupnost školek a jeslí. Těžiště fungující služby zaměstnanosti by nemělo ležet na agenturách. Mimořádně naléhavé je plné zprovoznění služebního zákona, nového zákona o veřejných zakázkách a skutečné zrušení anonymních akcií. „Zajistit korektní využívání evropských fondů a vystupňovat boj s korupcí,“ radí dále Evropská komise. A nakonec je třeba vykydat chlév ministerstva školství, kde se jedná o hodnocení kde čeho - kvality vysokých škol a výzkumu, využití veřejných fondů i výsledků povinné školní docházky.

Chybí jen ilustrace, jaký má česká vláda z ostudy kabát.

A ten schodek státního rozpočtu v roce 2012? Bude zajímavé sledovat Kalouskův ústupový boj a vysvětlení, proč je ten deficit prakticky stejný, přestože je dvakrát větší.

Publikováno se souhlasem vydavatele.