Kurz koruny ve středu ráno pronikl pod úroveň, na které byl před intervencí ze 7. listopadu 2013. Intervence skončila až letos v dubnu a stála přes dva biliony korun. Nyní už je kačka z vandru doma a za euro znovu dostanete o dvě koruny méně než 27,50 Kč, na které byla nafouknuto po intervenci. Čtenářům z první obecné nechte přepočítat, na kolik tedy vyjde jedna kačka posílení, když dvě kačky oslabení stály dva biliony. S dalším posilováním koruny náročnost tohoto výpočtu pochopitelně poroste, než dospějeme ke zcela exaktnímu závěru, že to byly úplně vyhozené peníze.

Guvernér Rusnok, který nastupoval v závěru loňského roku, má na triku jen letošní zásahy. Za pouhé tři měsíce to však stálo jeden bilion korun, polovinu celého tříletého účtu. Proč to dělal, těžko říci. Řekl bych, že to byla cena za rozkoukání. Školné v centrálním bankovnictví je drahé. Nicméně teď se ČNB chová slušně, i když to má znovu těžké. Ekonomika supí plnou parou vpřed, odhady přírůstku krouží kolem 5 procent HDP, ale základní úroková sazba je na 0,5 procenta, nezaměstnanost je rekordně nízko a inflace jen nerada nakukuje nad 2 procenta. To tu ještě nebylo.

Kdybychom zalistovali učebnicemi, musíme takovou nelogickou skutečnost zahodit. Správně má být nezaměstnanost a inflace v hádce, jedno roste, druhé klesá. Totéž platí pro růst HDP a úrokové sazby, úroky mají být dole při hospodářském poklesu a nahoře při přehřátí ekonomiky. O přehřátí jsou mnozí ochotni básnit už při tříprocentním růstu HDP, ale kde je opravdu hranice, kdy se ekonomika zadýchá a klesne se zamotanýma nohama?

Ani další učebnicové vztahy moc nefungují. Musela to být Sobotkova vláda, kdo trochu rozhýbal příjmovou úroveň českých zaměstnanců a začal ji celou zespodu nadzvedávat tlakem na minimální mzdu a některé základní tarify. Ano, udělat to musela, hnala ji do toho kampaň ČMKOS Konec levné práci. Avšak zaměstnavatelé, na které tato kampaň původně mířila, nereagovali. Přestala totiž fungovat další učebnicová zákonitost, že vývoj mezd odráží růst produktivity. Zejména v exportních oborech je česká produktivita na úrovni německých matek, jejichž prostřednictvím vyvážíme, ale mzdy máme na třetině německé úrovně.

Neoliberální učebnicové pomůcky zjevně přestávají fungovat, ale klíčová neoliberální instituce, která je má hlídat, centrální banka, se jimi ze zákona řídit musí. Zkusme se vcítit do její kůže: