První letošní velká statistická čísla ukazují, že zatímco v Německu vládne obava z budoucnosti v důsledku poklesu zakázek, český průmysl roste a zakázky taky. Není to nijak strmé, průmyslová výroba stoupla o 4,8 procenta výše než před rokem, ale skoro polovinu z toho obstaral automobilový průmysl, který sám rostl dvojnásobným tempem. Uvidíme, jak dlouho mu to vydrží. Celosvětový prodej aut v loňském roce poklesl o 7 procent, hlásí oborové sdružení automobilového průmyslu a obchodu SMMT.

Vedle nižší spotřebitelské důvěry, která za zahraničními poklesy stojí (a nelze se divit, stačí Brexit a americko-čínská obchodní válka), máme doma další brzdu, nejsou lidi. To je špatně i dobře. Od podzimu je víc volných pracovních míst než nezaměstnaných, a tak mzdy dál porostou. Protesty podnikatelů jsou směšné, máme pořád třetinové mzdy ve srovnáním s Německem.

V učebnicích se dočtete, že růst mezd je motorem modernizace průmyslu. Ne všichni to přežijou. To je asi největší riziko tohoto roku, byť těch ostatních je taky slušný ranec. Stojíme však na startu zásadního přezbrojování průmyslu. Ujme se toho někdo? Necháme tomu volný průběh? Určitý náznak nabídl ministr životního prostředí Richard Brabec v rozhovoru pro MFd, když spíše poreferoval o tom, jak se uvažuje ve vládě. Říká, že historicky jsme země, která je založena na těžkém průmyslu a že Česko se nemůže překotně změnit. Počkáme, až poslední takový těžký výrobce zkrachuje?

Pokračování oceli a uhlí je jasný dojížďák místo perspektivy. Vláda už samozřejmě neplánuje, mohlo by být jedno, jak si tam někdo klábosí. Bohužel však to jedno není, protože určuje pravidla, která mohou staré udržovat při životě tím, že za ně převezme část nákladů (externality) a vystaví tak perspektivnější obory nekalé konkurenci.

Energetický mix bude tvořen především jadernou energetikou, informuje ministr. Znovu, berme to tak, že se o tom ve vládě mluví. V tomto duchu je i návrh vládního Klimaticko-energetického plánu, který je však ještě v domácím připomínkovém řízení, než se pošle do Bruselu, kde si taky něco řeknou. Nicméně i z toho je zřejmé, že vláda si další výstavbu jaderné energetiky přeje. Ponechává tak stranou, že nás zatíží dražší elektřinou a vyššími daněmi, jestliže polovina produkce elektřiny bude mít dvojnásobné až trojnásobné náklady vůči trhu.