Zbyněk Fiala: Útok na rozpočet

04.09.2023 15:13 | Glosa

České rozpočtové hospodaření působí dojmem, že smyslem naší existence jsou útočné války, kdy už nezáleží na tom, kolik to stálo. Na co jiného bychom potřebovali stíhací jaderné bombardéry?

Zbyněk Fiala: Útok na rozpočet
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Česká vláda představuje pozoruhodný hybrid, kdy formálně uznává prošlé neoliberální teorie, ve kterých peníze vládnou světu a vzorem ctnosti je strýček Skrblík. Fakticky se však chová podle nejprogresívnější nové monetární teorie, podle které má vláda nezadatelné právo emitovat potřebné peníze – ví na co je potřebuje, jsou kapacity to vyrobit, tak to zaplatíme a dluh se neřeší. K tomu lze dodat jen to, že vláda střílí ze správné hlavně, jen špatným směrem – chce stíhačky F-35, americká Lockheed Martin má kapacity je (za deset let) vyrobit, tak to zaplatíme a dluh neřešíme. Ledaže by dluh řešil nás a rána mířila do vlastního kolena.

Skutečně, nemá cenu Fialově vládě vytýkat  špatné hospodaření – neví, co to je. Bylo to patrné z radosti ministra financí Zbyňka Stanjury, že schodek státního rozpočtu za srpen činil jen 230 miliard korun. A odhodlání sekat čtvrtmiliónové schodky i v příštích letech jako Baťa cvičky.

Letos ekonomika míří k poklesu na úrovni „červené nuly“, ale vládě pomáhala inflace, takže státní příjmy rostly. Není to o málo. Celostátní výběr daní a pojistného je o 12 procent vyšší než v loňském roce. Kdo ale tuhle rundu platil? Stačí se podívat do vlastních peněženek, neboť reálné mzdy na jaře klesaly o dalších 7 procent. Přírůstek cen byl prostě o 7 procent vyšší než přírůstek mezd za stejné období. 

Tento pokles reálných mezd se měl ve druhém čtvrtletí údajně zastavit, ale nastřádaná pětinová nebo čtvrtinová ztráta kupní síly nás bude držet pod krkem dál. Vysoké ceny zůstanou nahoře a mzdy je nedohoní.

Rozpočtové díry se daří trochu lepit díky jednorázovým příležitostem, k jakým patřilo třeba odčerpání veškerého zisku ČEZ na dividendy. Stát má v ČEZ dvoutřetinový podíl, a tak do státní kasy zamíří nečekaných 54 miliard korun. Ale znovu se zeptejme, kde se ty peníze vzaly? Zaplatili jsme je na horentních účtech za elektřinu, takže vládní pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií stála státní rozpočet víc, dokonce o 2,6 miliardy korun. Naše nejvyšší ceny elektřiny navíc podtrhly konkurenceschopnost českého průmyslu a jsou jednou z příčin klesajících zakázek.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co by podle vás jako přesně nastalo, kdyby přišel ten konec Evropy?

A je reálné si myslet, že bysme se ubránili sami, i když zvýšíte výdaje na obranu sebevíc? A k čemu se přikláníte? Je lepší spoléhat na Evropu nebo na USA? Ještě k té vaší poznámce, že musíme na bezpečnostní situaci, která teď ve světě panuje reagovat včas. Nemáte ale dojem, že už včera bylo pozdě?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Na tenkém ledě Souček, Senát, ČT, Baxa & spol.?

18:20 Pavel Foltán: Na tenkém ledě Souček, Senát, ČT, Baxa & spol.?

Komentář Pavla Foltána k dění v České televizi