Bývalý prezident Donald Trump přišel o náskok v sedmičce nerozhodných států americké Unie, které by mohly podzimní prezidentské volby, jak už výraz napovídá, jasně rozhodnout. Ještě před dvěma týdny tam Trump vedl nad prezidentem Joe Bidenem o parník, přesněji o čtyři procentní body. To je pryč. První reakce voličů na výměnu staříka za mladší Kamalu Harrisovou ukazují zcela odlišný vývoj, jehož výsledkem je vyrovnané skóre.

Mohly tomu pomoci vstřícně formulované dotazy výzkumu voličských preferencí. V každém případě se však Demokraté přestali vzájemně strašit nevyhnutelnou porážkou. Někde dokonce letí Harrisová raketově vzhůru. V průmyslovém Michiganu Harrisová vede nad Trumpem o 11 bodů v poměru 53:42. V polovině července to bylo opačně, když Trump si tam stál o sedm bodů lépe než Biden v poměru 49:42. Co z toho vyčíst? Znamená to, že Trump teď převzal Bidenovu roli toho bezperspektivního? (ZDE a ZDE)

Neberme to doslova. Volební zpravodajství se nám snaží vnutit myšlenku, že všechno je jen mezi těmi dvěma. Že je to napjaté, většinou v mezích statistické chyby, ale nakonec že jeden vyhraje a půlka národa bude (aspoň v tu chvíli) šťastná. Jenže těch šťastných by mohlo být mnohem víc, kdyby nešlo jen o ty rozesmáté tváře z plakátů, ale také co je za nimi. Ukazuje to jiný průzkum, pravda, už z jara. Ten ukazoval, že zrovna v té sedmičce nerozhodných států mají voliči v jedné věci jasno, ať už jsou příznivci kterékoliv strany: Zdaňte bohaté!

Jak informovala zpráva z konce března, průzkum agentury Bloomberg News/Morning Consult ukázal, že pokřik progresivců "zdaňte bohaté" se těší podpoře i mezi těmi, kdo dávají přednost miliardáři Donaldu Trumpovi. Plných 69 % registrovaných voličů v sedmičce nerozhodných států se vyslovilo pro vyšší daně pro miliardáře a stejným poměrem podporují vyšší daně z příjmu pro lidi, kteří vydělávají více než 400 000 dolarů ročně.

Byl by to doplněk k Bidenovu plánu zvýšit sazbu příjmové daně pro největší společnosti, který v průzkumu, provedeném 8.-15. března, podpořilo 51 % voličů z nerozhodných států. Avšak drtivě větší byla podpora vyššího zdanění miliardářů, která se v průzkumu projevuje napříč stranami: myšlenku schvaluje 58 % republikánů, 83 % demokratů a 66 % nezávislých. (ZDE)

Viceprezidentka Harrisová patří ke křídlu progresivistů, i když to na ní zatím nebylo moc vidět. Je blízkým spojencem mladých levicových poslankyň, které reprezentovala Alexandria Ocasio-Cortezová (AOC) a které politicky začínaly v prezidentské volební kampani vermontského senátora Bernie Sanderse. Je to skupina, která má silné zázemí mezi levicovými ekonomy „francouzské školy“, jejímž nejvýznamnějším představitelem je Thomas Piketty.

Z jejich dílny vycházely návrhy, které pak předkládala senátorka Elizabeth Warrenová a protlačily se i do Bidenových reformních balíčků. Klíčový je březnový Bidenův návrh zvednout daň z nejvyšších příjmů a současně odstranit rozdíl ve zdanění osobních příjmů a kapitálových zisků, aby milionářští manažeři a další příslušníci vrstvy superbohatých nemohli vyklouznout z daňové povinnosti přes investiční fondy a podobné nástroje kapitálového trhu. Pařížská škola požaduje také důrazné zdanění bohatství formou procentní daně z majetku a vysoké zdanění velkých dědictví. Bidenovy návrhy tak byly jen nohou mezi dveřmi.

Pokud jde o zvýšení daní pro největší korporace, Bílý dům připomíná, že korporace získaly za vlády Donalda Trumpa v roce 2017 obrovské daňové úlevy. Avšak zatímco jejich zisky vzrostly, investice do zaměstnanců a ekonomiky se nezvýšily. Akcionáři a vrcholoví manažeři tak sklízeli všechny výhody, aniž by se slibovaný zisk dostal k zaměstnancům, spotřebitelům nebo komunitám. Příjem průměrného generálního ředitele americké korporace je více než 300krát vyšší než typická dělnická mzda.

Prezident Biden navrhl zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob na 28 %, což je stále výrazně méně, než 35 % před snížením roku 2017. Vedle toho by zvýšil minimální sazbu daně z příjmu (nešlo by ji snížit „daňovou optimalizací“) stovce největších korporací z 15 na 21 procent. Další návrh mířil proti daňovým rájům a spočíval v povinnosti nadnárodních společností platit daň z příjmů v zahraničí rovněž ve výši 21 procent. (ZDE)

Heslo Zdaňte bohaté se tedy probíjí do Kongresu a přináší první plody. Někde je postup nepřímý, třeba zvýšení rozpočtových zdrojů pro finanční správu IRS, aby si mohla dovolit důkladnější kontroly (u nás bychom to odsoudili, že „tím zvedá byrokratickou zátěž pro podnikatele a zvyšuje plýtvání veřejnými zdroji na růst počtu úředníků“). IRS však dokládá, že vybrala 500 milionů dolarů navíc od dvou tisíc delikventních milionářů a zahájila řízení proti 25 tisícům milionářů, kteří nevyplnili daňové přiznání od roku 2017.

Jinde to jde natvrdo. Bílý dům požaduje pro miliardáře zavedení minimální příjmové daně ve výši 25 procent. Jak připomíná, miliardáři vydělávají peníze způsobem, který je často zdaněn nižšími sazbami, než příjmy z běžné mzdy. Nebo není zdaněn vůbec, a to díky obrovským mezerám v zákoně a daňovým zvýhodněním, z nichž neúměrně profitují nejbohatší daňoví poplatníci. Mnozí platí pouhých 8 % z celého svého příjmu, což je méně, než třeba hasič nebo učitel. Aby se konečně vyřešila tato do očí bijící nespravedlnost, zahrnuje prezidentův rozpočet 25procentní minimální daň pro nejbohatší 0,01 procenta, tedy pro ty, kdo mají majetek vyšší než 100 milionů dolarů.

Progresívní zdanění nejbohatších se má zároveň posunout na 39,6 procenta (my bychom řekli, „budou je trestat za úspěch“). Má to platit pro jednotlivce, vydělávající více než 400 000 dolarů ročně, a pro manželské páry, vydělávající více než 450 000 dolarů ročně.

A ještě něco: Je třeba zrušit daňové úlevy z kapitálového příjmu a další mezery pro velmi bohaté. „Prezidentův rozpočet ukončí jeden z nejnespravedlivějších aspektů našeho daňového systému - skutečnost, že daňová sazba, kterou platí bohatí z kapitálových výnosů a dividend, je nižší než daňová sazba, kterou platí mnoho rodin střední třídy ze svých mezd,“ slibuje zpráva Bílého domu. Domácnosti, vydělávající více než jeden milion dolarů, tedy z horních 0,4 procenta společnosti, budou ze svých příjmů platit stejnou mezní sazbu 39,6 procenta, jako platí vysokopříjmový pracovník ze své mzdy.

Pokrokáři všech zemí, jděte se učit do Ameriky! Jenže…

Tohle všechno jsou návrhy, které mají provázet rozpočet na rok 2025. Jenže Spojené státy zatím letošní rok proklopýtaly přes rozpočtová provizória na hranici fiskálního útesu. Další pád do dluhové propasti (USA už dluží přes 100 procent HDP) přijde příští rok, kdy mají vypršet Trumpovy zákony o snížení daní a vypukne bitva, zda je znovu neprodloužit. Takže jsme si početli o plánech, které neprojdou bez jasné většiny. Připomeňme, že v Senátu je nezbytná převaha 60 hlasů ze 100, aby vůbec bylo možné něco navrhnout k projednání.

Ale teď je před volbami a lze se ideově rozmáchnout. Harrisová právě převzala Bidenovy návrhy v duchu „Zdaňte bohaté!“ Dostala taky podporu největšího odborového sdružení AFCL/CIO. Zmíněný březnový průzkum v sedmičce nerozhodnutých států ukázal, že jde o silné téma. Volby může rozhodnout to, zda ho Harrisová dokáže opravdu účinně uchopit.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele