Chcete, aby vláda skončila? Využijte „žárovkové referendum“, uvařte si kafe, spusťte odložené pečení buchet nebo si načasuje na tuhle hodinu pračku. Akci organizuje Spojenectví práce a solidarity (SPaS) a informoval o ní jeden z mluvčích Milan Neubert na páteční tiskové konferenci. Připomněl, že už v loňském roce proběhly spontánně podobné pokusy, jak měřit nespokojenost prostřednictvím elektrické sítě pod názvem „uvaříme vládu“. Zúčastnilo se jich asi 40 tisíc lidí, přestože akci provázela minimální propagace. Počet zúčastněných lidí lze odhadnout z odběrového diagramu elektřiny, který je zveřejňován v centru přenosových soustav. Účast nespokojených občanů ohlásí nárůst spotřeby v daném okamžiku nad úroveň jiných dnů.

Nyní tato myšlenka uzrála do formy „žárovkového referenda“, které bylo ohlášeno médiím ve větším předstihu. Je to způsob, jak vyzvat všechny občany, kteří nespokojeni s arogantní politikou vlády, která neplní všechny své sliby, včetně boje s korupcí, aby to dali najevo. Mohou tak zároveň ukázat, že si opravdu přejí obecné referendum, které by nás nepochybně přivedlo k mnohem jednoznačnějšímu výsledku.

„Žárovkové referendum“ je experiment, který se bude dále dolaďovat, protože slabiny této formy protestu jsou zřejmé – stojí to peníze a zatěžuje to životní prostředí. Na druhou stranu, jedná se o korunové náklady, a když se podíváme na naši vládu, představuje mnohem horší ohrožení pro životní prostředí i pro spoustu dalších věcí.

Proč se nezvolila opačná forma – žárovky zhasnout? Neubert tvrdí, že by bylo snadné spustit v nějakém průmyslovém provozu velký odběr, který by výpadek snadno pokryl. Stejně však lze uvažovat i opačně – při rostoucí zátěži se dá nějaký průmyslový odběr vypnout.

Podíval jsem se do knihovny a zjistil, že podobný problém řešila polská Solidarita v roce 1981 po vyhlášení výjimečného stavu, když se pokoušela vykázat sílu odporu a zároveň čelit mediální manipulaci oficiálního televizního zpravodajství. V půl osmé, kdy začínala hlavní zpravodajská relace, lidé zhasli a vyšli ven, na korzo. Vymysleli to občané Svidníku nedaleko českých hranic, jak píší Bill Kovach a Tom Rosenstiel ve vynikající práci The Elements of Journalism (Crown Publishers, New York 2001), v knize, která shrnuje dvouleté působení hnutí „znepokojených novinářů“ (Union of Concerned Journalists), hledajících základy toho, co dává novinářství smysl. V Gdansku dokonce obraceli vypnuté televizory do okna. Stejně dobře tam mohli postavit třeba svíčku. Šlo o to, aby o sobě lidé věděli, vzájemně se povzbudili a začali spolu hovořit. Vláda si uvědolmila, že existuje něco jako veřejné mínění a že jsou hranice toho, co se dá s lidmi dělat. A pro Solidaritu to zase byl podnět, který ukázal potřebu alternativních médií.

Na páteční tiskovce SPaS také zazněla informace o tom, jak bude pokračovat veřejné slyšení k petici za nové volby. Proběhne na 15. schůzi petičního výboru Poslanecké sněmovny v zasedací místnosti 108A (Státní akty) od 16 do 18 hodin. Projednávání této petice sice už začalo 12. října, ale bylo přerušeno, protože se nedostavil nikdo z vlády. „Petiční výbor konstatuje, že místopředsedkyně vlády České republiky Mgr. Karolína Peake porušuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,“ píše se v zápisu z tohoto jednání výboru.

„Vláda pohrdá občany, zejména těmi, kteří nekradou,“ komentovala to mluvčí petentů Eva Novotná z hnutí Ne základnám. K petici se spojil tucet dalších občanských iniciativ a jejich jednotliví představitelé zpracovali argumentaci pro všechny rezorty, proč by měli příslušní ministři odejít. Tato argumentace při slyšení zazní a bude potom zveřejněna prostřednictvím YouTobe.

Docentka Ilona Švihlíková závěrem informovala o zahájení pravidelných seminářů SPaS, které budou probíhat v třítýdenním rytmu vždy ve čtvrtek od 17 hodin v Domě odborových svazů (kachlíkárna na Žižkově). První je připraven na příští čtvrtek 17. ledna k tématu krize v eurozóně, další 2. února bude věnován médiím a způsobům, jak by mohli občané a občanské iniciativy proniknout do jejich obsahu. Pro semináře budou charakteristické dvě důležité věci. První – budou co nejsrozumitelnější, vyhnou se odbornické hantýrce a pokusí se problémy vysvětlit širokému okruhu zájemců. A druhý – nebude to jen kritika, zazní i návrhy řešení.

Publikováno se svolením vydavatele.