Ulice a agrární negramoti se však všemožně snaží toto saldo dále prohlubovat tím, jak negativně působí na zemědělství a jeho produkci v České republice. Aktuálním příkladem těchto dní je neznalost problematiky o chovu slepic pro produkci vajíček. Aktivisté chtějí ihned zrušit obohacené klece, které se instalovaly v roce 2012 až 2015, což nás stálo téměř 6 mld. Kč. Tito rádoby odborníci a ochránci zvířat zapomněli na miliony papoušků, kanárků, křečků, syslů a dalších domácích mazlíčků, které v podmínkách zcela nevyhovujících jejich přirozenému životu v přírodě, budou lidé dále trápit a mazlit se s nimi až doby jejich skonu. Měli bychom se nejdřív zamyslet nad takovýmto chovem, který je pouze pro zábavu člověka a jeho rozmary a neřeší zabezpečení výživy obyvatelstva. Proč ochránci v první řadě neřeší zábavu a rozmary, ale snaží se likvidovat to, co na celém světe zajištuje produkci nezbytnou pro zdraví a život člověka?

Domácí mazlíčky, kteří častokrát pocházejí ze zemí nám vzdálených a podmínek úplně rozdílných, ztrácí svou svobodu a přirozené prostředí, žijí v zajetí a pokud se jim nepodaří ze zajetí uniknout, už nikdy nemají šanci létat, či volně se pohybovat v přírodě a žít životem jim vlastním. Na druhé straně požadují tzv. ochránci vypustit z klecí slepice, které jsou desítky let šlechtěné na podmínky chovu a ve volné přírodě mají malou šanci bez pomoci člověk přežít.

V České republice máme do 10 % chovu slepic na podestýlce a ve výbězích, 23 % chovu v halových voliérách a zbytek v obohacených klecích, které budou postupně jak bude končit jejich životnost nahrazovány voliérami, tak jak tomu je v sousedním Německu. Není možné odsuzovat kvůli stále se opakujícím stejným záběrům od pár nezodpovědných chovatelů - záběry nepocházejí jenom od českých chovatelů a velká část není aktuální - všechny ostatní, kterých je víc než 90 % na celém světe, a to se nejedná o obohacené klece, ale běžné klece.

Naše automatické přistoupení k likvidaci klecí v roce 2012 a jejich nahrazení obohacenými klecemi a voliérami v halách na bázi otevřených klecí, nás stálo několik desítek procent soběstačnosti v produkci vajec. Polsko si totiž vyjednalo výjimku na pokračovaní produkce vajec v běžných klecích do roku 2018. Takže vedle starých klecí, kde běžela snáška vajec naplno stavěli klece obohacené a voliéry a zavalili naši republiku levnými konzumními vajíčky. Máme opět pokračovat tímto směrem? V krátké době zlikvidovat obohacené klece a nahradit naší produkci zahraniční produkcí v rámci EU či produkci z třetích zemí? Kdo zná jejich kvalitu, kdo zná složení krmiv v těchto zemích, kdo zná používané doplňky, které jsou u nás zakázané, kdo chce poškodit našeho spotřebitele? Trvale se mluví o tom, že vajíčka z domácích chovů jsou zdravější a chutnější. Musím Vám zde uvést velice smutnou informaci, že tomu tak není. Můj dlouholetý kamarád a spolužák prožil rodinnou tragédii. Zemřel sedmiletý vnuk, po předchozí ztrátě imunity dětského organismu. V posledním roce života, kdy se zjistila jeho nemoc, ztráta imunity, lékaři jednoznačně přikazovali rodičům, nedávejte synkovi domácí vejce, dávejte mu vejce z velkochovu, protože tyto vejce jsou zdravější. Je to tak a důvod je jednoduchý. Vaječná skořápka je pórovitá a tudíž je propustná a při kontaminaci vajíčka trusem a dalšími nečistotami z domácího chovu by byl ohrožen v tomto konkrétním případě nešťastného chlapce jeho život, neboli skončila by naděje, byť malá, na jeho vyléčení.

Pokud chceme osvětlit běžnému spotřebiteli, jak bude vypadat trh s vajíčky, je nutné uvést, že vajíčka produkovaná v obohacených klecích se prodávají za 2,80 až 3,20 Kč při současné ceně obilovin a dalších komponentů krmných směsí. Vajíčka ve voliérách (otevřené klece, kde slepice může vyskočit na zem a zase se vrátit do klece) jsou v cenách v průměru o cca 40 až 50 haléřů vyšší. Tedy při prodeji v maloobchodě bude cena kolem 4 Kč za kus. Ale pokud dojde do roku 2025 nebo 2027, k likvidaci obohacených klecí a nahrazení veškeré této technologie obohacených klecí voliérami, bude nutné vedle nové technologie, cena cca 6 mld. Kč, zaplatit ujmu a způsobené ztráty chovatelům ve výši minimálně 3 až 4 mld. Kč. Jestliže ale tento proces bude pozvolný a bude se průběžně povolovat při výměně technologie, po skončení její životnosti, pouze voliérový chov, nemusí to stát náš rozpočet ani korunu. Domnívám se, že naše veterinární správa pracuje mimořádně dobře a bude postihovat ty, které se nechovají ke zvířatům tak, jak to dělá většina.

Nutné je ještě vysvětlit další dvě technologie a to je chov na podestýlce bez voliérových technologií a chov pod širým nebem. Chov v halách bez voliérových technologií přinese podstatnou ztrátu užitkovosti, několikanásobně se zvýší náklady na pracovní sílu, kvalita vajíček z pohledu kontaminace bude několikanásobně vyšší a ztráty na nosnicích se přiblíží k 10 %, oproti 3 % v obohacených klecích a 5 až 6 % ve voliérách. Cena těchto vajíček v maloobchodech se bude pohybovat kolem 8 až 8,50 Kč za kus, jak je možné vidět v maloobchodních prodejnách už dnes. V chovech pod širým nebem je situace podstatně složitější. Kdybychom chtěli podle požadavků tzv. ochránců zvířat začít s chovem nosnic pod širým nebem, vyvstala by potřeba zabrat výměru zemědělské půdy ve statisících hektarech. Nastaly by velké problémy s devastací půdy (drůbež je hrabavým druhem, který dokáže za pár dní zničit travní porost), s jejích vyčleněním, se zápachem a kontaminací vajíček, ke kterým v dnešní době nedochází.

V poslední době, kdy se každý rok objevují ohniska ptačí chřipky, kterou roznáší volně žijící ptactvo, nelze ani domyslet, k jakému počtu likvidací chovům bychom dospěli! Viz děsivé obrázky z likvidace drůbeže ve Slepoticích v posledních dnech, infikované drůbeže chované v uzavřených halách. Vůbec si nedokážu představit, jak by vypadal volný chov slepic v České republice. Vajíčka z těchto chovů, pokud by nedošlo k mimořádným ztrátám, pouze k běžným ztrátám, které se pohybují kolem 15 % až 20 % za rok, by v maloobchodních prodejnách na pultech stály od 10,50 do 12 Kč za kus. Jako příklad můžeme použít ceny vajec v Německu nebo Rakousku, kde v přepočtu stojí vajíčka z voliér v halách kolem 7 až 7,50 Kč na kus, vajíčka z podestýlek v halách kolem 9 až 9,50 Kč a vajíčka z volných chovů 11 až 12 Kč za kus. Opravdu chceme dělat neuvážené změny a připravit stát o miliardy korun, dále snížit soběstačnost a zvýšit záporné saldo agrárního sektoru? Nebylo by lepší připravit dostatek genetického materiálu pro voliérové chovy v halách a postupně jak bude technologie obměňována nastavit podmínky pro investování ve prospěch voliér a ušetřit naše občany od nesmyslného nárůstu cen vajíček a zvýšeného dovozu z ostatních zemí, které tyto technologie neuplatňují plus dovozu vajíček z třetích zemí, kde nedokážeme zkontrolovat jejich podmínky výroby, které nemusí být zdravotně nezávadné? Chceme našim lidem lhát a nutit je, aby kupovali vajíčka jenom z volných chovů, ale v potravinářských výrobcích budou jíst vajíčka z klecí, tak jak je tomu v Rakousku? Tam jsou v maloobchode k dostání jenom vajíčka z voliér a volných chovů, avšak ve výrobcích jsou vajíčka z chovů klecových … Proč nechceme dát možnost, aby si lidé sami vybrali? Buďme hospodáři a nechme naše spotřebitele vybrat si, kolik chtějí vajíček z voliérových chovu, kolik z hal bez voliér a kolik z volných chovů za uvedené ceny a nastavme logický přechod od obohacených klecí k voliérám. Procenta jednotlivých chovů si určí spotřebitel. Mějme ohled na náš státní rozpočet a udržení soběstačnosti. Mějme ohled na přání našich obyvatel, na ochranu životního prostředí (při dovozech je jasně vyšší uhlíková stopa) a na zdraví nás všech.

Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc.
chovatel, prezident Agrární komory