Jejich záměr je jasný: když už vláda vznikla, ať se aspoň nedaří její konzolidace. To zde ještě nebylo, aby pár dní po ustavení vlády museli dva ministři opustit svá křesla a třetímu by to hrozilo. Snad je každému jasné, že vláda, kterou škodiči takto na pokračování rozkládají, nebude moci plnit své úkoly bezvadně, a budou vznikat škody, proti nimž údajně neoprávněně přijatá dotace na Čapí hnízdo má rozměr pár drobných. Jistě to vědí i škodiči, ale nevadí jim to: z cizího krev neteče, daňoví poplatníci jejich hrátky rádi zaplatí.
Padne-li pod tlakem protiplagiátorské inkvizice ministr Metnar, bude na místě otázka, zda to již skončilo, či kdo přijde na řadu jako další. Ministři vlády by se měli začít bát, zda ve svých diplomových pracích rozmístili správně uvozovky, či zda v nich inkvizitoři nenajdou jiné závady. Se zájmem očekávám, zda a kdy se na pranýř dostane diplomová práce Andreje Babiše. Jistě ji inkvizitoři budou zkoumat s mimořádnou a zlovolnou pečlivostí. Není ale jisté, že bude klid, pokud se nenajde žádná další zpochybnitelná diplomová práce. Možná pak dojde na zjišťování, zda ministři jako středoškolští studenti v postpubertálním věku nezlobili a nenosili na vysvědčení trojky z chování. Protože ve vládě převažují muži, škodiči se mohou zhlédnout v amerických poměrech a přijít s odhalováním špatného zacházení s ženami. Ministryně se mohou těšit na odhalování temných míst v historii jejich vztahů s muži či ženami. Naše společnost se skládá z lidí hříšných a političtí reprezentanti nejsou andělé. Na každého lze něco najít, z čeho mohou novináři vyrobit obrovské znevážení osobnosti. Vládu světců Andrej Babiš skutečně sestavit nemůže a nedokázal by to ani Petr Fiala, kdyby Miloš Zeman ztratil schopnost úsudku a jmenoval jej.
Ať je to tak nebo tak, do politického soutěžení se vnášejí odpuzující praktiky, které se v takovém rozsahu nikdy dříve neužívaly. Dosud nikdy zde nebyla opozice, která by ve volbách utrpěla tak velkou porážku ze strany vítěze, jako v našem případě. A nikdy dříve poražená opozice nenahradila politický boj skandalizací vítězů. Je nejvyšší čas učinit přítrž dalšímu pokračování tohoto vývoje.
Chyba je ovšem i na straně těch, kteří přijali hru záškodníků a byli ochotni s kýmkoli se bavit o svých údajných poklescích a dokonce se cítit provinile a uvažovat o resignaci. Neměli k tomu důvod. Všichni řádně obhájili své diplomové práce v regulérním řízení, žádný nevystudoval plzeňskou právnickou fakultu za pár měsíců, jejich diplomy jsou platné a další debaty jsou z právního hlediska bezvýznamné. Ani z etického hlediska nevidím žádný zásadní důvod k resignaci. Údajného plagiátorství se dopouštěli převážně v úvodních částech diplomových prací, tedy v přehledech dosažených výsledků bádání. V podstatě jde o literární rešerše, kde se nepředpokládá vnášení vlastních myšlenek. Studenti tvořili práce pod vedením pedagogických pracovníků, kteří nenašli důvod, proč by práce neměla být předložena státní zkušební komisi. Použitím citací, neoznačených uvozovkami, věda a společnost neutrpěly žádnou velkou škodu. Zejména u prací starších deseti let lze namítat, že není přiměřené uplatňovat na ně zpětně dnešní etická měřítka.
Má-li být údajné plagiátorství důkazem o osobnostní vadě, která svého nositele činí nezpůsobilým pro výkon funkce ministra, je to osamělý důkaz, na jehož základě nelze vyvozovat o osobnosti žádné závěry. Ostatně skutečnost, že se diplomant dopustil drobného prohřešku, nedokazuje, že po uplynutí řady let nemohl vyzrát ve vysoce odpovědnou a výkonnou osobnost.
Nejvýraznějším důkazem nesmyslnosti tohoto honu na čarodějnice je práce Taťany Malé z Mendelovy univerzity: inkvizitoři vznesli námitky pouze proti přehledu dosavadních poznatků, který má ve skutečnosti jen formální význam. V experimentální části práce naopak přinesla nové poznatky, byla originální, byla v pořádku. Čím takto vypracovaná práce diskvalifikovala paní exministryni Taťanu Malou pro výkon funkce ministryně ? Domnívám se, že ničím a pan předseda vlády pochybil, když ji v kritickou chvíli nepodržel. Kdyby se zachoval jinak, hon na plagiátory by patrně nepokračoval, protože škodiči by zjistili, že jejich fízlování nepřináší výsledky, přiměřené vkladům špinavosti. Kamenování ministryně by škodiče po čase přestalo bavit a život by šel dál i bez potřeby výměny ministra.
Věc má další stránku. Někdo záškodnické akce vymýšlí a organizuje a platí škodiče. Ti ale svým počínáním vyvolávají poruchy v činnosti veledůležitého orgánu státní moci, tedy vlády. Dostávají se na hranu trestního zákoníku a není vyloučeno, že při dalších akcích přes ni přepadnou ke své škodě. Ti, kteří je do akcí vyslali, ale zůstanou mimo hru, jejich darebáctvím záštitu neposkytnou, umyjí si ruce. Škodiči by se měli dát na ústup dokud je čas. Zítra může být pozdě.
V každém případě metody, jež užívá protibabišovská opozice, nepatří do rámce poctivého politického boje o moc v demokratickém právním státě. Proto je na místě je odmítnout.
Vyšlo 26.7.2018 na mém bloggu a na webu Chamurappi z.s.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV