Sporná je kvalita rozsudků, jimiž zmíněná trojice vyvolala úkorné pocity odsouzených. Právníci některých obětí přezkoumali prvostupňový rozsudek v kauze „solárních podvodů“ podnikatelského klanu Zemků a vyjádřili se k celému vedení řízení a k odůvodnění rozsudku kriticky.

Z jejich rozboru především vyplývá, že nešťastný byl již způsob vedení přípravného řízení. Státní zástupci s chutí využívali v neprospěch obviněných možnost obracet se s různými procesními návrhy na ten soud ve svém obvodu působnosti, u něhož mohli očekávat vstřícnost. Hodnotu důkazů, získaných za těchto podmínek, zpochybňuje skutečnost, že Ústavní soud v r.2016 vyslovil ústavním nálezem protiústavnost těchto praktik. Ovšem v té době již řízení dospělo k prvostupňovému rozsudku a nálezy Ústavního soudu nemají retroaktivní účinek. Senát soudce Aleše Novotného je proto uznal za plnohodnotné a stavěl na nic své odsuzující závěry.

Vznikla také pochybnost, zda byl Aleš Novotný zákonným soudcem v tomto procesu. Nepodařilo se ji ale potvrdit ani vyvrátit, protože místopředseda soudu, který měl rozhodování o přidělování případů ve své pravomoci, zemřel a nenašla se žádná dokumentace, s jejímž použitím by bylo možné záhadu rozluštit. Potíž způsobila skutečnost, že k přidělování případů senátům sloužila tři „kolečka“ a obhajoba vyslovila pochybnost o tom, že přidělení věci proběhlo v tomto případě správným „kolečkem“.