Obětem nezbývá než svěřit  vymáhání jejich práva do rukou orgánů činných v trestním řízení a spolehnout se, že z úřední povinnosti udělají vše, co je  v jejich silách, aby jim bez zbytečných průtahů zjednaly spravedlnost. Nemají ovšem jistotu, že se jejich naděje naplní, že vše bude fungovat tak, jak očekávají.

Může se stát, že oběť ztratí důvěru, např. pod dojmem skutečnosti, že nějaký orgán sice přijal trestní oznámení a začal s jeho prověřováním, ale čas běží a žádné viditelné  výsledky nejsou. Např. sleduji řízení, vedené u nejmenované složky Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která zahájila prověřování koncem r. 2019, ale dosud nedospěla ke sdělení obvinění. V případě je podezření na trestnou činnost tabuizovaných podezřelých a hrozí promlčení. V jiném případě si složky GIBS téměř celý rok případ přehazovaly jako horký brambor, aby pak ta, které nakonec zůstal v ruce černý Petr, oznámení založila ad acta a úmyslně popírá existenci prokazatelných skutečností. Takové události samozřejmě vyvolávají nedůvěru a z ní vyplývající netrpělivost poškozených.

Možnosti poškozených udělat si vlastní představu, zda se orgány věnují jejich záležitosti s přiměřeným úsilím a odborností, jsou velmi omezené, téměř žádné. Dospěje-li prověřování jejich oznámení k zahájení úkonů trestního řízení, získají právo nahlížet do spisu. Ale trestní řád umožňuje vyšetřovateli v odůvodněných případech přístup do spisu odepřít. Poškozený většinou nemá možnost prověřit závažnost důvodů k odmítnutí ani je vyvrátit. Bývá to například obava z vynesení informací k nepovolaným osobám. Jakékoli vysvětlení je pro poškozené nepřesvědčivé, protože nevylučuje možnost, že nahlédnutí do spisu by vedlo k odhalení liknavosti. Vyšetřovatel si takto může s poškozenými  hrát neomezeně dlouho. Např. sleduji případ, v němž poškození projevili přání nahlédnout do spisu 23. června 2021 a splnění řady opakovaných  žádostí se dočkali až 8.února 2023 a i pak dostali k nahlédnutí jen rudiment. Správnost rozhodnutí o nepovolení nahlédnutí do spisu opakovaně potvrdil dozorový státní zástupce, který se na začátku snažil vyšetřování znemožnit. Poškozeným se vybavuje přísloví o kozlu zahradníkem.

Odmítání nahlížení do spisu může skutečně mít racionální důvody. Vrchnostenský přístup k poškozeným má ale také stinnou stránku: vyšetřovatel se jím vzdává možnosti, že by v dialogu s poškozenými získal dosud přehlížené opomenuté důkazy.

Trestní řád nabízí poškozeným možnost obrátit se na dozorové státní zastupitelství s žádostí o vykonání dohledu nad činností vyšetřujícího orgánu. V případě, že s výsledkem dohledu nejsou spokojeni, mohou jej nechat přezkoumat vyšším státním zastupitelstvím, jehož rozhodnutí je konečné. Nemají-li ani pak úspěch, doporučuje se osvědčené řešení: vyšetřování skončilo, zapomeňte.