Některé věznice se tehdy téměř vyprázdnily tak, že stavy příslušníků Vězeňské služby se staly nadbytečnými. Nebylo ale možné je propustit, protože s novým naplňováním věznic se počítalo. Vězeňská služba ČR se zbavila Věznice Drahonice a vážně míněné úvahy o potřebě výstavby nové věznice skončily v koši.

Dnes jsme znovu tam, kde jsme byli před Klausovou amnestií. Souběžně se zaplněním věznic narostly potíže Vězeňské služby s naplněním stavů jejich ostrahy. Údajně chybí tisíc příslušníků Vězeňské služby. To je vážný stav, který by vláda měla přednostně řešit, protože se za ním skrývá ohrožení vnitřní bezpečnosti státu. Požadavky příslušníků Vězeňské služby by měla brát vážně, protože jde o práci vysoce potřebnou a krajně nepříjemnou. A chybí peníze na jídlo pro vězně a platy příslušníků Vězeňské služby. I to zde již bylo. Podfinancování Vězeňské služby se opakuje téměř každý rok.

Stejně jako dříve, i dnes se hledá východisko ve změně trestní politiky, která by měla omezit příliv odsouzených do věznic. Kdysi opustili věznice odsouzení, kteří řídili vozidlo bez řidičského oprávnění. Tehdy i dnes naději na zmírnění trestnosti měli neplatiči výživného a jejich naděje jsou nyní hodně silné. Nevím, zda ministerstvo spravedlnosti má reálnou představu o soudní praxi při stíhání neplatičů. Podle mých poznatků soudy jsou obvykle při ukládání nepodmíněných trestů neplatičům spíše zdrženlivé.

Stát by měl poskytovat bezpodmínečnou trestně právní ochranu citlivým skupinám obyvatelstva, k nimž nepochybně patří děti. Snížení počtu vězňů by nemělo jít na úkor jejich potřeb. Záměr podmínit uložení nepodmíněného trestu jen na případy, kdy se dítě kvůli neplnění vyživovací povinnosti otce dostalo do stavu nouze, jako laik považuji za projev mužské nadřazenosti (el machismo). Dítě se nedostane do stavu nouze zejména v případě, že matka dokáže výpadek výživného nějakým způsobem vyvážit. Pachatel trestného činu tak bude těžit z jejího úsilí.

Je pravda, že matky dětí neplatičů mají možnost žádat o náhradní výživné od státu. Ale přístup k tomuto dobrodiní jim ztrpčují byrokratická opatření, jež ne všechny dokáží překonat. Zúžení podmínek pro ukládání nepodmíněných trestů na prokázání stavu nouze, do kterého se dítě dostalo, otvírá prostor pro aroganci úředníků, kteří budou zkoumat situaci dětí. Soudní řízení bude složitější a zdlouhavější.

Jsem smířlivější k záměru zmírnit osud pachatelů opakovaných drobných majetkových trestných činů. Novela nad nimi ve skutečnosti láme hůl, po propuštění z výkonu trestu budou asi pokračovat v obvyklém způsobu života. Jimi působené škody ale nebudou velké a nebudou zatěžovat stát náklady na jejich věznění.

Změny trestní politiky by možná mohly jít i dál. Domnívám se, že k omezení přílivu odsouzených by mohlo dojít v důsledku dekriminalizace marihuany. Současně by se snížily příjmy drogových bossů. Ale to je choulostivé téma, do kterého se ministerstvo hned tak nepustí.

Přínosná by dle mého laického názoru mohla být změna přístupu k pachatelům trestného činu krácení daně. Zaplacení dlužné daně by mělo být důvodem k zastavení trestního stíhání. Stát by si přišel na své a nemusel by dál plýtvat prostředky na věznění hříšníka, jenž by ostatně zaplacením dluhu podal nezpochybnitelný důkaz o polepšení.

V každém případě legislativní cesta k odlehčení věznicím je nejistá a zdlouhavá. Poslankyně prof. Helena Válková varuje, že projednání připravované novely nemusí Sněmovna v tomto volebním období stihnout, nedostane-li ji nejpozději v září. Soudím, že projednávání novely bude složité, protože pětikoalice není ve vztahu k některým detailům úplně jednotná a výhrady má i opozice.

Naproti tomu vyhlášení amnestie například k 28. říjnu 2024 by mělo okamžitý účinek. Odlehčilo by věznicím, prospělo by státnímu rozpočtu a obšťastnilo by nejen několik tisíc amnestovaných, ale daleko větší okruh jejich blízkých. Samozřejmě, část amnestovaných by se stejně do věznic časem vrátila, ale krátkodobý přínos by byl nepopiratelný. Stát nakonec přežil bez velkých škod velkou amnestii Václava Havla, stejně jako podstatně menší amnestii Václava Klause.

Čekání prezidenta Petra Pavla na legislativní změny je sice pochopitelné, ale není nezbytné. Dojde-li k legislativním změnám, velký počet odsouzených opustí věznice i bez amnestie, protože se domohou přezkoumání svého případu soudem. Zejména se prezident zřejmě nedočká změn tak rychle, aby jeho případná amnestie přinesla významný prospěch.

Jsem skeptický. Mám obavy, že k bobtání vězeňské populace bude docházet i po legislativních změnách. Zvětšení kapacity věznic a posílení stavů Vězeňské služby považuji za spolehlivou pojistku proti opakování současných problémů o několik let později.

Využívám příležitosti, abych se přimluvil za přenesení do našeho právního řádu zahraničního vzoru „vánoční amnestie“. To je oprávnění ministra spravedlnosti obdarovat k Vánocům prominutím nepatrných zbytků trestů odsouzené za nenásilnou trestnou činnost, za které se přimluví vedení věznice. Stát, jenž za běžných okolností působí občanům příkoří, by mohl také někdy rozdávat radost.

V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu ZDE jsem uveřejnil druhý díl. Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě a je dostupný v knihkupectvích.

Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi (ZDE) v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.