Kdysi jsem z úst nějaké soudkyně slyšel výrok, že podmíněný trest není trest, pouze pohrůžka trestem. V této kauze soudy neuložily žádné nepodmíněné tresty, pouze zostřily podmíněné tresty časově omezenými zákazy činnosti.
Je-li výše trestu výrazem závažnosti provinění, pak lze vyvodit, že sledování manželky předsedy vlády Vojenským zpravodajstvím není významným proviněním. V žádné z jiných kauz, které jsou výsledkem puče z 13. června 2013, neuložily soudy nepodmíněné vysoké tresty.
Jako laik z toho vyvozuji, že v kabinetě předsedy vlády Petra Nečase sice docházelo k různým neplechám, ale k žádné závažné trestné činnosti. Nepotvrdila se pravdivost nabubřelých oznámení na tiskové konferenci z následujícího dne o prorůstání zločinu do státní správy, zabaveném zlatu a penězích. Hora porodila myš.
Žádná z podchycených neplech neohrožovala vnější ani vnitřní bezpečnost státu ani jeho ekonomickou prosperitu. Jednalo se o neetické jednání nepatrné škodlivosti.
Vede to znova a znova k položení otázky, zda neplechy v kabinetě předsedy vlády nebylo možné řešit jinak než nasazením několika set policistů a přesunutím do Prahy místně nepříslušných státních zástupců olomouckého vrchního státního zastupitelství, s následkem pádu vlády Petra Nečase, ustavení úřednické vlády a významných změn ve voličských preferencích.
O důvodnosti puče mám jako laik pochybnosti, i když skvadra kolem Petra Nečase a Miroslava Kalouska mě pohoršovala tím, že dávala příliš najevo, že ve Věcech veřejných nevidí koaličního partnera, ale nežádoucího vetřelce. Odnesl to policejní prezident Petr Lessy, odvolaný z funkce a nespravedlivě trestně stíhaný.
Petr Nečas v té době hrdě prohlásil, že parta policejních plukovníků nebude určovat, kdo bude ve vládě, ale 13. června 2013 mu policisté a státní zástupci nalili čistého vína.
Takové způsoby nápravy nepravostí ve státní správě jsou neslučitelné s pravidly chování demokratického právního státu. Bylo jistě na místě odsunout Janu Nagyovou do postavení, v němž by neměla vliv, nebo přimět Petra Nečase k tiché resignaci, pokud by nezbytnost jejího zapuzení nechtěl pochopit. Ale zneužití policie a státního zastupitelství k dosažení tohoto účinku zřejmě nebylo jedinou možností, a k takovému účelu je stát ani nezřídil.
Provedení puče pod bezprostředním dohledem místně nepříslušných státních zástupců nebylo možné bez rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Je pozoruhodné, že zatím nikdo mu nepoložil otázku, jaké úvahy ho k rozhodnutí přivedly.
Je to o to divnější, že nelze vyloučit, že se dopustil zneužití pravomoci vysláním státních zástupců a policistů k vyvolání zásadních politických změn, rušících výsledky voleb.
Pštrosí přístup politických věrchušek různých odstínů k puči z 13.června 2013 v sobě skrývá nebezpečí opakování podobných nepřístojností kdykoli v budoucnosti. Všichni, kdo od kauzy odvracejí tvář, se vystavují nebezpečí, že zítra se mohou stát další obětí podobného darebáctví.
Kdyby přece jen došlo na kladení otázek Pavlu Zemanovi, stálo by za pokus zeptat se jej navíc, co kromě politické zášti, obecně neslučitelné s postavením státního zástupce, jej vedlo k zrušení rozhodnutí dozorového státního zástupce v kauze Čapí hnízdo o zastavení trestního stíhání Andreje Babiše a Jany Nagyové. Výsledkem není totiž nic jiného než nejapný pokus načasováním soudního řízení ovlivnit komunální, senátní a prezidentské volby, který je beztak neúčinný.
Zdeněk Jemelík
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV