Zdeněk Jemelík: Tři ministři spravedlnosti v OVM

17.06.2024 15:22 | Glosa

Sledovat mlácení prázdné slámy představiteli politické věrchušky a s ním spojené nabubřelé předvádění vševědoucnosti moderátora v pořadu Otázky Václava Moravce mě dávno přestalo bavit. Sleduji jej pouze tehdy, když se v něm hovoří o záležitostech resortu spravedlnosti, tedy jen zřídka, protože přiměřeně nezájmu vedení České televize, odvozeného od nezájmu politických špiček, se tato problematika zde dostává na pořad jen velmi vzácně. Obyvatelé virtuálního ostrova resortu spravedlnosti jsou příliš malá voličská skupina, která nestojí za pozornost politiků a následně České televize.

Zdeněk Jemelík: Tři ministři spravedlnosti v OVM
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

Dne 16. června 2024 jsem si pořad nemohl nechat ujít, protože v něm vystoupili hned dva ministři spravedlnosti, s nimiž mám osobní zkušenost a s nimi bývalý ministr spravedlnosti, emeritní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Přilákala mě  především elegantní stříbrovlasá Daniela Kovářová, nyní senátorka, jež ještě donedávna neopomněla při každém veřejném  vystoupení upozornit, že je blondýna. Další ministr, jenž  byl jejím spoluhráčem v Moravcově pimprlovém divadélku byl Pavel Blažek, vykonávající mandát již podruhé. Zatímco Daniela Kovářová byla ministryní ve Fischerově úřednické vládě a byla na politických stranách nezávislá, Pavel Blažek je věrný člen ODS se zachovaným dobrým vztahem k Miloši Zemanovi. Protože „tres faciunt collegium“ doplnil je Pavel Rychetský, veřejnosti dobře známý především jako bývalý předseda Ústavního soudu, jeden z pozůstalých po skomírající sociální demokracii.

Danielu Kovářovou a Pavla Blažka jsem jako drzý grafoman (tak mě kdysi ocejchoval Radko Kubíčko a nezávisle na něm Bohuslav Doležal (zde)) podporoval a jako justiční prudič (pardon, občanský aktivista) jsem měl dost příležitostí k osobnímu jednání, o které již dnes ale ani jeden z nich nestojí, ba Pavel Blažek je přímo odmítá. Danielu Kovářovou jsem podpořil i v její senátorské volební kampani a jsem tomu rád. Na oba mám z minulosti  dobré vzpomínky. Daniela Kovářová vystřídala v úřadě Jiřího Pospíšila. Obsahově ale navázala spíše na Pavla Němce, v jehož linii podpory obětí justičních přehmatů pokračovala. Byla stejně vstřícná v přístupu k institutu stížnosti pro porušení zákona jako on a překonala jej ve využívání práva ministra doprovodit stížnost pro porušení zákona přerušením výkonu trestu podporovaného odsouzeného. Když se  s nástupem Nečasovy vlády do funkce ministra vrátil Jiří Pospíšil, snažil se její jednání „napravovat“ a jen s potížemi potlačil chuť dostat ji před soud. Jako bezohledný škodič vzal zpět několik jejích nevyřízených stížností pro porušení zákona a postaral se o zrušení práva ministra spravedlnosti doprovodit stížnost pro porušení zákona dočasným přerušením výkonu trestu podporovaného odsouzeného. Zmařil také jí připravený tendr na dodávku hlídacích náramků a vyvolal tím problém, který snad po 14 letech bude letos konečně uspokojivě dořešený.

Pavla Blažka jsem si vážil pro sečtělost a navíc pro schopnost vzdorovat zběsilému tlaku části odborné i laické veřejnosti proti jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Hlavně si jej spojuji se snahou o reformu státního zastupitelství, kterou mělo spustit přijetí nového zákona o státním zastupitelství, jehož základem byly myšlenky nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a jeho spojenců, mezi nimiž vynikala právě Lenka Bradáčová. Pavel Blažek se postaral o dokončení příprav zákona a poslal jej do Poslanecké sněmovny. Tam narazil na takový odpor, rozdmychávaný hlavně dvěma Sudičkami,  že předlohu nakonec stáhl. Paradoxně dnes, ve svém druhém funkčním období, usiluje o uzákonění malé části tehdejšího komplexního zákona. Má smůlu, že za jeho druhého mandátu praskly vředy dlouhodobě neřešených problémů resortu. Stává se celkem pravidelně, že ministr spravedlnosti musí žádat o dodatečné navýšení rozpočtu tradičně podfinancované Vězeňské služby. Ale stávku soudních úředníků žádný z jeho předchůdců nezažil, ani děsivou událost, jakou  je  hromadná výpověď příslušníků Vězeňské služby v nejtvrdší velké Věznici Valdice. Dnes se na něj upíná pozornost, protože žádá o navýšení rozpočtu ministerstva spravedlnosti o 1,7 miliard a Vězeňské služby o 1,2 mlrd. V přesilové hře, vedené přízemním počtářem, ministrem financí Zbyňkem Stanjurou,  mu asi bezbarvý předseda vlády Petr Fiala příliš  nepomůže.

Pavla Rychetského jsem vnímal jen na dálku, a to spíše jako politika než právní autoritu. Nicméně mi je sympatický, protože jako ministr spravedlnosti se veřejně postavil za obž. Jiřího Kajínka a dokonce vyslovil domněnku, že skutečnými střelci byli policisté. Jiřímu Kajínkovi to ovšem nijak nepomohlo, protože policie a justice věděli své a moc byla v jejich rukou.

Nemám v úmyslu v komentáři k Otázkám VM z 16. června 2024 podat vyčerpávající přehled projednávaného obsahu. Kdo je nesledoval a má zájem, může si je přehrát z archivu České televize. Nebude to ztráta času, protože zde zaznělo mnoho pozoruhodných myšlenek. Intelektuální náboj vyjádření tří hostů Václava Moravce byl skutečně mimořádný.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Andrej Babiš byl položen dotaz

Valorizace důchodů

Před 2 týdny jste byl hostem v pořadu Xavera Veselého a jeden z posluchačů Vám položil dotaz zda zpětně přiznáte podvodně zrušenou valorizaci důchodů v červnu 2023 a Vy jste odpověděl "vrátíme ten vzorec". Nezlobte se, ale to není odpověď, kterou by člověk očekával od korektního politika a kandidáta...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Na život a na smrt

13:57 Petr Hampl: Na život a na smrt

Druhý pohled Petra Hampla