Původně byla platová základna na trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Pokud rostly platy všem, rostly i soudcům, pokud ne, nerostly ani soudcům. Parlament však platovou základnu snížil na 2,5 násobek a právě toto snížení Ústavní soud zrušil. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek prohlásil, že podporuje návrat platové základny soudců na původní trojnásobek průměrné mzdy. Od platu soudců se odvozuje plat státních zástupců, který je nižší o 10%.

Na tuto situaci, kdy od 1. 1. 2013 není jasně upraven plat soudců a státních zástupců, může reagovat vláda předložením zákona podle návrhu ministra spravedlnosti s žádostí, aby jej Poslanecká sněmovna i Senát projednaly ve zrychleném jednání nebo v rámci legislativní nouze. Stačí, když zákon bude přijat do konce ledna 2013 s tím, že se podle něj posuzují platové nároky od 1. 1. 2013. Platy za leden se vyplácí až v únoru a není nutné, aby příslušná novela byla účinná od 1. ledna. V právu je připuštěna zpětná působnost zákona, pokud je to ve prospěch osob.

Další možností je, že se k nálezu Ústavního soudu přistoupí tak, že pokud Ústavní soud zruší novelu určitého ustanovení, obživne původní právní úprava – tedy platová základna původně určená jako trojnásobek průměrné mzdy. Některé právní řády to výslovně stanoví – Rakousko, Slovensko. Bohužel u nás je v této oblasti rozdílný přístup Ústavního soudu. Např. v nálezu z roku 2011, kterým rušil zákon o úsporných opatřeních, uvedl, že pokud zákonodárce nevyužije lhůtu odložené vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu pro přijetí nové právní úpravy, obživně původní právní úprava. V jiných případech tak však nepostupoval a je to i teoreticky sporné. Nicméně bude-li zákonodárce nečinný a soudci podají žaloby na nové vyšší platy, nezbyde nic jiného než použít teorii obživnutí právní normy, pokud byla zrušena předpisem, který byl následně sám zrušen Ústavním soudem pro neústavnost.

Autor je právník