Zdeněk Koudelka: Podivné rozhodnutí Ústavního soudu v kauze Rath

09.10.2012 15:50 | Zprávy

Ústavní soud ve věci ústavní stížnosti poslance Davida Ratha v usnesení 17. 9. 2012 přisvědčil stanovisku Ratha, že Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem bylo nepříslušné, což vědělo v dostatečném předstihu před jeho zadržením.

Zdeněk Koudelka: Podivné rozhodnutí Ústavního soudu v kauze Rath
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ústavní soud

Trestní věc má totiž dozorovat státní zastupitelství tam, kde se trestná činnost děje. V tomto případě ve středních Čechách a v Praze. Ústavní soud výslovně uvádí: „jeví se postup státního zastupitelství ohledně místní příslušnosti účelový“ a pokračuje: „Zrcadlí-li postup státního zastupitelství v dané věci obecněji zaužívanou praxi, jedná se o závažný signál porušování principů právního státu…“.

To je tvrdá kritika. Závažnost tkví v tom, že změnou státního zastupitelství v přípravném trestním řízení se změní i příslušnost soudu a to má ústavní rozměr. V rozporu se slovní kritikou však Ústavní soud napadené rozhodnutí nezrušil. Poměříme-li to jinými rozhodnutími Ústavního soudu, jde o podivné rozhodnutí. Například v případě ústavní stížnosti bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové mu stačilo, že ve sporu na ochranu osobnosti nadřízený soud změnil soudce Vojtěcha Cepla, protože tento soudce jednal nezákonně. Ústavní soud považoval změnu soudce za neústavní zásah, který je nutno zrušit. Přitom došlo jen k výměně soudce, středočeský Krajský soud měl nadále ve věci rozhodnout. V Rathově případě došlo nepříslušností státního zastupitelství nejen ke změně soudce, ale celého soudu pro přípravné řízení trestní (z Prahy do Ústí nad Labem) a to ve věci omezení osobní svobody. Přesto to Ústavní soud necítil jako důvod pro stejný zásah v daném případě. Je pravdou, že rozhodnutí Ústavního soudu bylo v případě Marie Benešové většinou novinářů přivítáno a totéž v případě Rath by bylo kritizováno. Ale právo platí stejně bez ohledu na mediální přízeň. Ochrana před zneužitím moci v trestním právu je postavena na tom, že jestliže nezákonně postupuje státní orgán, nelze výsledky jeho činnosti právně uznat, byť by byly věcně správné. Teorie otráveného stromu říká, že z otráveného stromu (tj. nezákonnosti) nemůže být zdravé ovoce (zákonné výsledky).

I tak je však rozhodnutí významné. Trestní řád by měl být upraven tak, aby si změnou státního zastupitelství mimo příslušnost danou právními předpisy nemohla žaloba vybírat soud. A orgány činné v trestním řízení si musí uvědomit, že protiprávním postupem ohrožují výsledky práce své i svých kolegů.

Nemohou chtít mediální slávu za cenu nedodržení práva.

Zdeněk Koudelka
Autor je právník

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Ing. Lumír Aschenbrenner byl položen dotaz

Green Deal

Je nějaká šance, že to zelené šílenství skončí? Vždyť pokud budeme jediný, kdo mu podlehne, tak planetu to nezachrání a nás to žene jen do zkázy. Nebo myslíte, že nám lidem přinese něco dobrého? Co? Už takhle je naše ekonomika dost nekonkurence schopná – to je jen samé omezení, nařízení a byrokracie...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štěpán Čábelka: Toxická feminita. 40 % žen je agresivnějších než průměrný muž

20:22 Štěpán Čábelka: Toxická feminita. 40 % žen je agresivnějších než průměrný muž

„Nemyslím si, že nám jako společnosti příliš prospívá jednostranné vykreslování mužů jako příčin vše…