S výsledným návrhem se pak obrátila poslankyně Lenka Andrýsová na vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

„Dodržování embarga vůči Íránu by mohlo monitorovat diplomatické zastoupení Evropské unie v Teheránu,“ nastiňuje poslankyně Lenka Andrýsová možné řešení, na kterém se shodla odborná komise Věcí veřejných. S ním se pak i jako místopředsedkyně sněmovního Výboru pro zahraniční politiku písemně obrátila na baronku Catherinu Ashtonovou, místopředsedkyni Evropské komise, která má na starost zastoupení Evropské unie v zahraničí.

Evropská unie a mezinárodní organizace včetně OSN aktuálně uvažuje zamezit vývozu svých moderních technologií do Íránu a naopak dovozu íránské ropy.

Děje se tak na pozadí toho, že Írán během námořních cvičení v Perském zálivu úspěšně otestoval dvě rakety dlouhého doletu. „Problém je, že použití embarga a ekonomických sankčních opatření lze obejít například tak, že se tyto technologie dopraví na íránský trh například prostřednictvím třetích zemí, jako je Čína nebo Rusko, které se k omezením nepřipojily,“ upozorňuje poslankyně Andrýsová.

Řešení tohoto problému Věci veřejné vidí v možnosti, že by diplomatické zastoupení EU v Íránu mělo za úkol mapovat, zdali evropské firmy dodržují embargo, na kterém se shodla mezinárodní komunita. „Dospěli jsme k závěru, že by mohli efektivněji než jednotlivé státy kontrolovat, zda nedochází k nežádoucímu dovozu technologií a v případě porušení embarga identifikovat, o jaké konkrétní výrobky a kterých společností by se jednalo,“ navrhuje Lenka Andrýsová ve svém dopisu vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Podle Lenky Andrýsové takový monitoring v možnostech Evropské služby pro vnější činnost (ESVA) bezpochyby je. „Tato organizace má mnohdy limitovanou a nespecifikovanou agendu. Věříme, že kapacitně by to evropský zastupitelský úřad mohl bez problémů zvládnout,“ dodává poslankyně Věcí veřejných.

Verdiktem o přísnějších omezeních vůči Íránu kvůli jeho problematickému jadernému programu by Evropská unie měla následovat Spojené státy americké, které se tak rozhodly už koncem roku. Důvodem sankcí jsou obavy, že Írán vyvíjí jadernou zbraň.