Premiér Jan Fischer dnes ráno vyznamenal medailí Karla Kramáře několik česko-izraelských vojenských veteránů. Společné setkání se konalo v Kramářově vile.

"Dnešní ocenění medailí prvního československého premiéra Krala Kramáře je především symbolickým uznáním vašich zásluh. Je symbolickým připomenutím, že jsme na vás nezapomněli. Zde rozhodně neplatí ono „sejde z očí, sejde z mysli". Spíše, že z Prahy do Jeruzaléma je to, co by kamenem dohodil", uvedl při slavnostním předávání předseda vlády.

Prvním vyznamenaným byl Jehuda Parna, který se v roce 1922 narodil jako Leopold Presser v Jasenieci v okrese Bělsko. Po okupaci nacisty odešel do Polska a Sovětského svazu, kde se stal příslušníkem československé vojenské jednotky. Účastnil se prvního vystoupení 1. československého polního praporu v SSSR, bitvy u Sokolova, kde zároveň padl jeho bratr Egon. Podílel se také na bojích československých jednotek až do konce druhé světové války, poté po osvobození působil v armádě jako zpravodajský důstojník. V roce 1948 se významným způsobem podílel na organizování a výcviku židovských dobrovolníků, s nimiž později odešel do Izraele. Zde krátce působil v armádě. Až do odchodu na odpočinek vykonával funkci policejního důstojníka. Třikrát dosáhl vyznamenání Českého válečného kříže 1939, dále československé medaile Za chrabrost před nepřítelem, československé medaile Za zásluhy I. stupně, československé pamětní medaile se štítkem SSSR, sovětské medaile Za pobědu či Řádu SNP.

Druhou medaili udělil premiér Jan Fischer Hugovi Maromovi, narozenému v roce 1928 v Brně. Hugo Marom, narozený jako Hugo Meisl je jedním z Wintonových dětí. V Británii prošel také vojenským výcvikem. Po válce se vrátil zpět do Brna, kde studoval vysokou školu. V roce 1948 zde prošel pilotním výcvikem jako dobrovolník Hagany a poté odešel do Izraele, kde sloužil jako důstojník v armádě.

Dále čtěte: Izrael do EU patří. Rusko ne, říká premiérův poradce

Třetím vyznamenaným izraelským veteránem se stal Nori Harel, který se narodil v roce 1929 v Bochumi jako Norbert Kurzberg. Jeho rodina uprchla před nacisty v roce 1935 z Československa, avšak při útěku byla na území dnešní Ukrajiny zadržena a poslána do gulagu. Harel se po válce do Českoslovnska vrátil a v roce 1948 prošel výcvikem leteckého mechanika v rámci budování Hagany. V lednu 1949 odešel do Izraele, kde působil 25 let jako hlavní mechanik leteckých základen. Dodnes pracuje v oblasti leteckého průmyslu.

Mezi dalšími vyznamenanými medailí Karla Kramáře byla Marta Marom, manželka zmíněného Huga Maroma, která byla během druhé světové války vězněna v koncentračních táborech. V roce 1948 vstoupila jako dobrovolnice do brigády Hagana, poté prošla výcvikem řidiče nákladního automobilu. Po odchodu do Izraele sloužila v ozbrojených silách. Jehuda Manor, původem z Vítkovic, byl v roce 1939 jako dvanáctiletý chlapec poslán rodiči do Palestiny, kde přečkal válku. V roce 1945 se vrátil do Československa a v roce 1948 pomáhal organizovat nábor mladých Židů do Hagany, sám prošel pilotním výcvikem. V prosinci 1948 taktéž odešel do Izraele, kde působil jako pilot a roku 1970 odešel do leteckého průmyslu. Od roku 1988 je v důchodu, působí jako spisovatel a překladatel.

Mezi další vyznamenané válečné veterány patří Meier Sheffer z Podkarpadské Rusi, který zůstal po okupaci v Maďarsku, kde byl poslán do dolů a poté byl poslán do koncentračního tábora v Mauthausenu a Kintzkirchenu. Po válce se odstěhoval do Československa, v roce 1948 prošel pilotním výcvikem a odjel s dobrovolníky do Izraele. Dodnes pracuje v leteckém průmyslu.

Avraham Harshalom z polských Pružan byl v roce 1943 deportován do Osvětimi, odkud se neúspěšně pokusil utéct. V říjnu 1944 byl odeslán do Buchenwaldu a poté do továrny Richard u Litoměřic. V únoru 1945 se mu podařilo uprchnout a skrýt u české rodiny v Praze. Bojoval ve dnech Pražského povstání, v roce 1948 prošel leteckým výcvikem a odešel s dobrovolníky Hagany do Izraele.

Moshe Tirosh se narodil v roce 1928 v Behynce v okrese Nitra. Po okupaci odešel do exilu a roku 1942 vstoupil do československé vojenské jednotky v SSSR. Na východní frontě prošel všemi bojišti až do osvobození vlasti. V roce 1948 se přihlásil jako dobrovolník do organizace Hagana a po výcviku též odešel do Izraele. Je držitelem vyznamenání československého válečného kříže 1939, československé vojenské medaile Za zásluhy I. stupně a československé medaile Za chrabrost před nepřítelem.

Posledním veteránem, kterého dnes premiér Jan Fischer vyznamenal, je Menachem Tiben z Dolce u Přeštice. V roce 1942 ho jako Žida umístili na statek v České Lípě, který měl charakter pracovního tábora, v roce 1943 jej ale poslali do Malé pevnosti v Terezíně, v roce 1944 byl přesunut do koncentračního tábora Birkenau, po týdnu ho ale přemístili do lomů v Goreszowě. V lednu 1945 přežil třídenní pochod smrti, do konce války byl v koncentračním táboře Sachsenhausen. V roce 1948 vstoupil do brigády Hagany, cvičené v Československu. Bojoval za války o nezávislost, jako rezervní důstojník se účastnil i Suezské války v roce 1956 a Šestidenní války roku 1967.

Dále čtěte: Kohout: Program Gesher/Most je u nás zcela unikátní