Projednávání návrhu novely stavebního zákona ve sněmovně v prvním čtení bylo v únoru velmi krátké. Dalo by se říci, že vypadalo jako klid před bouří. Když se totiž v roce 2006 přijímal nový zákon, sešlo se k němu 365 pozměňovacích návrhů. Zpravodaj k této předloze proto úpěnlivě vyzýval: „Byl bych i rád, kdybychom byli opravdu v tomto směru poměrně skromní.“ 

Je to ale vůbec možné, aby tuto novelu nedoprovázely spory o jednotlivá ustanovení? Tak to tedy lze stěží předpokládat.
Ukazuje se, že vláda zřejmě zvolila obdobnou taktiku jako u novely zákona o veřejných zakázkách. Nevypořádala řadu připomínek z připomínkového řízení a dala poslancům na stůl materiál, který se bude muset zase dodělávat. A kdo ví, co z toho nakonec vzejde. Už nyní, po přerušení projednávání ve výborech, je jasné, že se pracuje na komplexním pozměňovacím návrhu. Tedy nové předloze pro jednání sněmovny ve druhém čtení.

Že zákon je opět z kategorie těch „ušitých horkou jehlou“, tomu nasvědčuje i nesouhlasné stanovisko Svazu měst a obcí, jehož předseda upozornil na skutečnost, že odborné připomínky svazu nebyly akceptovány. Obdobně o úrovni práce předkladatele vypovídá například i dopis předsedy Spolku pro obnovu venkova ČR Eduarda Kavaly, který již v polovině února informoval, že: „Ačkoli mě předtím pan ministr písemně ujistil, že Spolek pro obnovu venkova ČR bude mít možnost se k návrhu novely vyjádřit, ministerstvo naše připomínky, ani obdobné připomínky Svazu měst a obcí ČR, který je oficiálním připomínkovým místem, neakceptovalo a k žádnému dalšímu jednání nás nepřizvalo.“

A tak se nutně ptám poslanců vládních stran – jak vlastně naplňují proklamovaný princip subsidiarity veřejné správy? A opravdu jim nevadí, že navrhované změny stavebního zákona spíše zvýší administrativní zátěž jak pro stavebníky, tak i pro veřejné rozpočty? Čím? Například i z důvodu přesunu úředníků a techniky, výjezdů na místní šetření apod.
Po přerušení projednávání ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj proto následoval ve sněmovně seminář k novele a měsíční lhůta pro poslance, aby připravili pozměňovací návrhy. Výbor by měl hlasovat o doporučení k novele stavebního zákona na začátku dubna.

Výbušných témat je mezi zhruba dvěma stovkami novelizačních bodů víc než dost. Nejvíc se asi ve sdělovacích prostředcích bude diskutovat o účasti veřejnosti v jednotlivých fázích územního a stavebního řízení. Bouří se Českomoravská asociace autorizovaných inspektorů, že navrhované změny povedou k velkému zpomalení povolovacího procesu. Předkládaná úprava podle asociace reaguje na medializovaná pochybení některých autorizovaných inspektorů při „povolování“ investičních záměrů ve zkráceném stavebním řízení, aniž by existovala statistika takových pochybení a muselo se skutečně přistupovat k výrazným změnám v zákonu.

Již zmíněný Spolek pro obnovu venkova ČR sepsal své připomínky na třiceti stranách. Velkou obavu má z toho, že přesun podstatné části působnosti stavebních úřadů venkovských obcí, měst a městysů na úřady obcí s rozšířenou působností povede nakonec k likvidaci prvně jmenovaných stavebních úřadů. Kolem novely stavebního zákona bude ještě pořádné horko a je otázkou, zda ministerstvo pro místní rozvoj se nakonec v hromadě pozměňovacích návrhů neztratí tak, jak jsme toho byli svědky u novely zákona o veřejných zakázkách.

Milada HALÍKOVÁ, poslankyně PS PČR za KSČM

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.